43 % dotázaných určitě přijde k eurovolbám (v roce 2014 to bylo 42,5 %), ale z nich 70 % neví, koho bude volit. Podle zprávy je především v Evropě téměř 100 milionů nerozhodnutých voličů. Evropští voliči jsou údajně v „nestabilním a nikoli polarizovaném stavu“. Analýza dále poznamenává, že „Spíše než přitahováni extremismem jsou evropští voliči zmatení ... pohybující se ve všech směrech, mezi pravicí a levicí, a od populistů k hlavnímu proudu." Autoři analýzy poznamenávají, že „v tomto prostředí je reálná příležitost, aby se hlavní strany znovu spojily s voliči,“ pokud se mohou představit jako „odvážní reformátoři s politikami, které změní život občanů k lepšímu.“

Zpráva také odhaluje pět mýtů o eurovolbách:

• Evropská politika se posunula od stran ke kmenům.
  Zpráva říká, že voliči jsou skutečně „tekutí“ a že až 97 milionů „plovoucích“ voličů je stále k mání.
• Volby budou střet mezi těmi, kteří věří v Evropu a těmi, kteří věří v národní stát.
  ECFR říká, že voliči ve skutečnosti „reagují na ty, které považují za důvěryhodné činitele změn v tématech, na kterých jim záleží“.
• Migrace bude ústředním tématem voleb.
  Zpráva konstatuje, že domácí otázky, jako je korupce, zdraví, ekonomika a životní úroveň, budou také důležité.
• Mezi Východem a Západem je rozdíl.
  Podle ECFR existuje „regionální spleť zájmů, spíše než dělící čára“ mezi lidmi na Západě a na Východě.
• Evropské volby jsou výhradně národní.
  Zpráva poznamenává, že by se mohlo jednat o první skutečně nadnárodní volby do Evropského parlamentu.

A jak tedy vycházíme ze srovnání s jinými zeměmi Evropy? V evropanství jsme průměrní, nikoliv nacionalističtí. Jsme kritičtější vůči fungování vlastního státu než vůči fungování Unie. Ze všech 14 zemí považujeme změnu klimatu za nejmenší hrozbu pro současnou Evropu ve srovnání s islámským radikalismem, migrací, obchodními válkami, nacionalismem a Ruskem. Zato s Nizozemskem a Dánskem máme největší obavu z imigrace ve srovnání s obavou z emigrace – tedy z odchodu vlastních lidí do zahraničí. Lidé u nás si myslí – stejně jako v mírné většině zkoumaných států – že EU spíše brzdí naši vládu v konání dobra pro naši zemi. A společně s lidmi ze všech ostatních zkoumaných zemí je pro nás teoretický konec Evropské unie spojen s se ztrátou možnosti svobodného cestování.