doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
  • Jihomoravský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,09. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

10.05.2019 15:06:28 - Tedy99

Proč Sověti nechtěli, aby nás osvobodili Američani?

Proč SSSR tolik stál o to, aby nás mohl ,,osvobodit“? Američané tu byli dřív, ale z dostupných pramenů vyplývá, že šlo o dohodou mezi USA a SSSR. Jeden si řekne dobře, dohody jsou v politice běžné. Ale když se podíváte, jak to vypadalo v zemích, které osvobodili Američané, a které Sověti, je nutné se ptát, proč nás osvobodili, když nás pak zas obsadili? Protože je jasné, že Češi pak už neměli na výběr. Proč sem vyslali v roce 1968 tanky? To přeci jasně značí o tom, že nás jako suveréna nebrali. Proč nám nutili komunisty a jinde na druhé straně lidé mohli volit svobodně? Těm státům se totiž na rozdíl od nás nyní daří. Vy schvalujete vše, co dělali komunisté za minulého režimu?

Odpověď

11.05.2019 16:04:56 - doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
To, že válka pro Čechoslováky skončila 9. května 1945 osvobozením Prahy a že většinu Československa osvobodil Sovětský svaz, Rudá armáda a s ní postupující jednotky Rumunska a Poláků, a nikoli Američané a Britové, je historickou skutečností, nad kterou je zbytečné nevěcně spekulovat. Fakta jsou přece známá. Bylo to stejně jako dobytí Berlína Rudou armádou důsledkem rozhodnutí Američanů a Britů, kteří se odhodlali otevřít druhou frontu ve Francii až po dvou letech odkladů, tedy v roce 1944.  Sovětský svaz, který od 22. června 1941 vedl boj proti nacistické agresi, měl od počátku zájem na vzniku protihitlerovské koalice a společném boji spojenců proti fašismu v Evropě. Vytvoření spojenectví proti hitlerovskému Německu a hrozbě nacistické expanze však z řady důvodů Francie a Velká Británie v letech před vypuknutím druhé světové války nebyly nakloněny a také po napadení SSSR hitlerovskými vojsky určitou dobu trvalo, než spolupráce vznikající protihitlerovské koalice zesílila. Pomoc Sovětskému svazu, který v té době nesl hlavní tíhu války,  narůstala velmi pozvolna. Byl to Sovětský svaz, kdo opakovaně žádal americké a britské spojence, aby byli aktivnější a zejména aby otevřeli co nejdříve druhou frontu v Evropě. Spojené státy a Velká Británie ji ovšem neotevřely ani v roce 1941, ani v roce 1942 a dokonce ještě v roce 1943 volily strategicky i vojensky málo efektivní postup do Itálie namísto otevření druhé fronty ve Francii.
To, že v prvních poválečných svobodných volbách v roce 1946 v Čechách a na Moravě s velkou převahou zvítězila KSČ, bylo věcí volby samotných občanů, nikoho jiného. Promítla se v tom nesporně jejich zkušenost s první republikou, Mnichovem, nacistickou okupací a válkou, jejich rozhodnutí po osvobození budovat nový, sociálně spravedlivější stát. Jsem samozřejmě kritický k minulosti, tedy k tomu, co zaslouží kritiku, ale nejsem ochoten kydat hnůj na to pozitivní, co Češi, Moravané, Slezané a Slováci ve společném státě po válce až do jeho rozbití v roce 1992 dokázali. A nebylo toho málo. Také proto se dnes dokonce i někteří reprezentanti české pravice, kteří tak ostudně srážejí lokajsky podpatky a ohýbají hřbety před diktátem z Washingtonu nebo z Bruselu, chlubí tím, že Česká republika  vykazuje dodnes menší procento skutečné chudoby než země na západ od Prahy.