Ing. Antonín Seďa

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

02.06.2018 21:30:29 - laco

Proč někdo ano, druhý ne

Analytik Jan Schneider: "Jaderné velmoci se zaklínají i rovností lidí a států a práv a všeličeho, ale samy se nikoho neptaly, zdali se mohou jaderně vyzbrojit. Prostě to udělaly a teď se hrozně rozčilují, když chce někdo udělat totéž, a znovu se zaklínají, například světovým mírem. Jenomže tím, který je v jejich režii, což se však celému světu už začalo zajídat, a kdyby jen to, lidé ho mají plné zuby. A tak se jaderně vyzbrojila i Severní Korea, a dobře udělala, protože prezident Spojených států najednou zkrotl, i když předtím řádil jak trotl. Ty dva krůčky přes 38. rovnoběžku zřejmě znamenaly větší krok pro lidstvo než to poskakování po Měsíci." Jak Vy zdůvodňujete právo některých zemí vlastnit jaderné zbraně a na druhé straně bránit některými z těchto zemí vlastnit jaderné zbraně jiným státům, a to v době, kdy pro prezidenta USA ve své podstatě žádné mezinárodní smlouvy není potřeba dodržovat.

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

04.06.2018 6:29:47 - Ing. Antonín Seďa
 Osobně jsem proti jaderným zbraním, protože jako technik vím, jakou zkázu mohou způsobit. Proto podporuji mírové řešení a podle obranných strategií USA, Francie, Velké Británie i RF, používají jaderné zbraně jako odstrašující prvek své obrany. V tomto ohledu existuje jistě právo každého státu na jaderné ozbrojení. Jediný problém vidím v tom, že pokud jaderné zbraně vlastní země bez demokratického vládnutí, pak není záruka v tom, že jaderné zbraně nepoužije jako zbraně nikoliv obranné, ale jako zbraně útočné. Proto je oprávněná snaha demokratických států, omezit vlastnictví jaderných zbraní zemí, jako je Severní Korea či Irán. V prvním případě je to z důvodu stávajícího autoritářského a nedemokratického režimu i stálého válečného stavu na Korejském poloostrově. V druhém případě je to náboženský fundamentalismus a téměř každodenní vyhrožování Iránu vůči Izraeli. Přesto souhlasím, že je třeba vše posuzovat s rozvahou a upřednostňovat diplomatická řešení bez hrozbou vojenského konfliktu. A to platí pro každou stranu sporu.