doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,84. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

21.12.2018 23:39:16 - benapol

Kdo je nenažranej??

KDYŽ JSTE BOLŠEVICI TÉ CÍRKVI KRADLI MAJETEK TAK KDO BYL TEHDY NENAŽRANEJ??

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

22.12.2018 20:45:25 - doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
 Většina majetku, který římskokatolická církev užívala, jí od dob josefínských reforem nepatřila, byl jí jen státem jako majetek veřejný propůjčen do užívání. Značná část tohoto majetku pak byla církvím odňata podle pozemkové reformy započaté v období 1. republiky a dokončené v roce 1947. Po roce 1948 byly církve, jejich potřeby zabezpečovány přímo ze státního rozpočtu, a to počínaje platy duchovních, státem placenou výukou náboženství, financováním provozu církví a zdravotní a sociální péčí a penzemi pro duchovní konče.
Zajímavě se o údajně církvím ukradeném majetku v srpnu 2012 vyjádřil evangelický farář Miloš Rejchrt. "Ne že by byl ukraden, to je floskule, která nic nevystihuje. Nebyl ukraden, nýbrž byl převeden, odkoupen, přešel dědictvím, byl odprodán. Jak se říká teď, za nápadně nevýhodných podmínek, ale ukradena možná nebyla ani souška v lese. Slovo ukraden je emotivní a je to jen kouřová clona". Respektovaný Zdeněk Mahler pak zcela věcně uvedl, že církvi odňatý majetek si komunisté nepřisvojili, ale byl státem použit ve prospěch všech občanů, tedy i katolíků. Tomu, že zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, byl zákonem skutečně zajišťujícím finanční potřeby církví, nasvědčuje i skutečnost, že podle tohoto modelu byly církev nadále zajištovány i po roce 1989 a stát jim konec konců financuje z rozpočtu platy a další potřeby ještě i nyní. A to přesto, že služby, které církve věřícím a společnosti poskytují nyní, jsou jen zlomkem služeb, které poskytovaly do vzniku Československé republiky. Od roku 1989 také prudce poklesl podle údajů sčítání lidu počet občanů, kteří se hlásí k římskokatolické církvi. Je to podle analytiků také zejména důsledkem toho, že věřící a občany odpuzuje majetkuchtivost církví, jejich honba za majetkem, jeho skutečným vlastníkem nikdy nebyly. Ve své knize Ve znamení kříže, která nyní vyšla v Ottově nakladatelství, uvádím množství faktů, ale i okolnosti, za kterých se církve honbou za majetkem českého státu a občanů diskreditovaly až do té míry, že podle průzkumů veřejného mínění se pro občany včetně mnoha poctivých věřících stávají velmi nedůvěryhodnými institucemi.