Jak omezit aktivisty?
Zdravím vás. Nevím, jestli to vidíte stejně, ale podle mě tu aktivisté všeho druhu vládnou pevnou rukou a zasahují do všeho, a to až nad míru. Ať jde o rodiny, školství, ale třeba i životní prostředí, dopravu prostě vše. Můj dotaz. Souhlasíte se mnou? A pokud ano, napadá vás řešení?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
tomsik1, fous55, Petr57, Smotlacha, Muller, Vasa, jehela, Kokokoška, RS89, jfav, velinak, Mezek Franta, Julie., paul axe-hawk, mamlas, Jirk@, smid, Kritická, andre158, lanomadabianca, Baťa, Rudl, MIJI, Majlou155, Yrra, eva41, populista, Jaroslava Herinková, sochorar, Štír4711, Elen2, rsj, Regio1, rentiér1, Marcello z Nástrojárny, Sokolik, ladahu, Inghahn, fando, Malachyt, giačomentos, Gabriela Šťastná, shiftalt01, Evka007, HradníPePa, Bedrník, MacekM1, , sowda, frajava, Traper, jarrek, outrata, analitik, lidasol1, Ivanaky, optimista70, jednicka12
Odpověď
06.01.2026 12:03:00 - JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.
Dobrý den, ano, souhlasím s Vámi. I když s drobnou poznámkou – těžko definovat, co je ještě s mírou a co už je nad míru. Jistá míra aktivizmu v historii totiž existovala vždy. Jenže v historii limity aktivizmu podle mého názoru představovala existenční nutnost u většiny aktivistů vydělávat si na své živobytí prací. To nepochybně velmi omezovalo jejich časové možnosti. A právě to se v posledních desetiletích změnilo. Naši aktivisté jsou totiž velkoryse financováni jednak zahraničními soukromými subjekty (např. fondy George Sorose), tak třeba i skrytě některými státy, a jednak našimi penězi ze státního rozpočtu (např. Člověk v tísni, neziskovky přisáté na ministerstvo školství, atd). To jim dává neomezené časové možnosti a v podstatě jim zajišťuje i nemalý bezpracný výdělek. Proto řada mladých lidí (i vysokoškoláků) nechce normálně pracovat ve svém oboru, ale svou budoucnost a kariéru vidí v prostředí neziskovek. Uvedené se samozřejmě týká aktivizmu v tzv. politických neziskovkách, nikoli v neziskovkách, které bych nazval sociálními, neziskovkách vykonávající sociální (ale i zdravotní) péči o lidi, kteří to potřebují. Ti mají moji velkou úctu, i když v jejich existenci a práci nemůžu nevidět, že nahrazují nedostatečné nebo zanedbávané plnění sociální funkce státu. A jsme u „jádra pudla“ otázky jak situaci s politickými neziskovkami řešit. Jediné účinné řešení představuje především jejich naprosté odříznutí od peněz z našeho státního rozpočtu a přísná a evidence, regulace a veřejná publicita jejich financování ze zahraničí i z jimi organizovaných sbírek. Prostě tak, aby bylo jasně vidět jaké peníze, od koho a na co jsou v těchto neziskovkách užívány. Stručně řečeno, jak konkrétně jsou aktivisté za svou činnost placeni, a jestli jde opravdu o absenci zisku. Zdravím Vás. Zdeněk Hraba
