PROČ..?
Děkuji za vaši odpověď , z které usuzuji, že i VY patříte na místo ,které dnes zastáváte. Jen chci podotknout, že profesní organizací je dnes SU , která nemá vliv na to, aby se k ní občan obracel při "neférovosti " jakéhokoliv soudce, ale SOUDCOVSKÁ KOMORA by se "špinavostmi" některých soudců , po stížnosti občanů i během soudního řízení ,MĚLA ZABÝVAT! Dnes je totiž běžné , že "soudce?" si může vymýšlet své zákony a honit vás od KS k OKR.S s tak stále dolola a to i několik let a vy nemáte zastání nikde . Tudíž ,já osobně po těchto zkušenostech míním i nadále usilovat o vytvoření takové soudcovské organizace , která by byla schopná zajistit jednomu, každému občanovi tohoto ,dodnes -mnou popsaného státu- jeho ústavní i jiná práva, COŽ SE DNES V NAŠEM STÁTĚ NEDĚJE. Myslíte si, že tuto , myslím si, že pro PRÁVNÍ a tím i DEMOKRATICKÝ stát NEZBYTNOU,moji myšlenku lze naplnit? Děkuji za odpověď.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
v publikacích o demokratických systémech tvrdí autoři, že základem skutečné demokracie je přísné rozdělení mezi mocí soudní, výkonnou a zákonodárnou. Je zajímavé, že rozpaky autorů začínají v místech, kde se diskutuje o kontrole soudní moci a o ovlivnění mezi těmito třemi „nezávislými pilíři demokracie“. Kontinentální právo, a to již od doby Karla IV., ne-li ještě déle, bere za základ Zákon, resp. Soubor zákonů, a snaží se, aby soudci tyto zákony používali na konkrétní případy. Anglosaské právo je naopak založeno pouze na příkladu (nějaký soudce někde podobný případ již rozřešil a jeho rozhodnutí je možné přenést na právě řešenou otázku). V kontinentálním právu, tedy i v našem českém právním systému sice příklad není důvodem, aby soudce postupoval stejně v obdobném případě jako jeho kolega někde jinde někde jindy, ale přesto soustava soudů je konstruována tak, aby vyšší stupně soudní moci tzv. sjednocovaly právo, tedy, aby nedocházelo k tomu, že každý soudce si vykládá daný paragraf zákona jiným způsobem. Začíná to u krajských soudů a nejvyšší pravomoc v tomto má Soud ústavní, který dokonce může rozhodnout o zrušení části nebo celého zákona. Přesto s Vámi vřele souhlasím, že je třeba, aby v našem státě existoval mechanismus, který bude sjednocovat výklad ustanovení jednotlivých paragrafů zákonů tak, aby rozhodnutí soudu bylo maximálně předvídatelné a nezáviselo, případně záviselo jenom minimálně na osobě konkrétního soudce. Domnívám se tedy, že Vaši myšlenku, tj. zřízení organizace, kterou nazýváte „Soudcovská komora“, tedy profesní organizace, která by zahrnovala všechny soudce, lze naplnit.
