Ing. Antonín Seďa

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

28.04.2014 10:23:38 - petr lexa

trochu novodobé historie ČSSD

Ve vrcholné politice se pohybujete již nějaký ten čas, v barvách ČSSD. Můj první dotaz zní, kdo byl podle vás nejlepším předsedou strany a koho považujete za nejvýznamnější politiky strany za posledních 20 let? A druhý, zajímalo by mě, zda je podle vás možné politikům odpustit? Navazuji na včerejší reportáž 168 o Grossovi, ale i na minulost některých představitelů KSČM

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

29.04.2014 17:45:44 - Ing. Antonín Seďa

Podle mých osobních zkušeností byl prozatím nejlepším premiérem Vladimír Špidla. Přesto, že řadou sociálních demokratů byl kritizován, měl podobné názory na vývoj v sociální demokracii a na její politický program. Dnes je ještě těžké hodnotit Bohuslava Sobotku, ale zdá se mi, že v mnohém pokračuje v jeho šlépějích. Zřejmě ne nadarmo je pan Špidla šéfem jeho poradců. Za nejvýznamnější sociálně demokratické politiky za uplynulých 20 let považuji ČSSD Slavomíra Klabana, Jiřího Horáka, Rudolfa Baťka a Miloše Zemana. Ale sociální demokracie má řadu významných regionálních politiků, kteří sice nejsou tak známí, ale ve prospěch naší demokracie a ČSSD udělali mnoho dobrého. jako nepraktikující katolík umím odpouštět a i politikům by se mělo odpouštět. jsou to totiž nejen lidi, ale i představitelé vzorku společnosti. Tak jako chybuje tato společnost, tak chybují i její jednotlivci, včetně politiků. V listopadu 1989 jsme měli všichni poněkud nerealistické představy o kvalitě a zejména rychlosti budování nové společnosti v naší zemi. Někdy se podařilo, jak se říká, i s vaničkou vylít dítě. Ona totiž ta politika je velmi tvrdé řemeslo, které je náročné na morálně volné vlastnosti, na odbornost, vizionářství a má i negativní dopady na zdraví. Přesto, že jsem včerejší reportáž o bývalém předsedovi Stanislavu Grossovi neviděl, dovedu si představit, o čem hovořil. I pro mne je rodina základ a tak to má být. Pouze je nutno si stanovit nepřekročitelné mantinely i pro své chování a jednání v politice. Pokud někdo ty mantinely překročí, pak ztratí důvěru veřejnosti. Pokud hovoříte o minulosti před rokem 1989, pak i já se musím přiznat, že mám řadu svých přátel, kteří byli do listopadu 1989 v KSČM. Ale to přece neznamená, když nic neprovedli, že se jich budu méně vážit. Myslím si, že tak jako v povolání, tak i v politice je nutno oddělit zrno od plev. V každé politické straně je většina dobrých a normálních politiků. Ale také se v každé straně najdou lumpové a lidé méně čestní. Proto by se vždy měla posuzovat individuální vina a nikoliv vina kolektivní. Mimochodem o tom by mělo být i vyrovnání s naší minulostí. Nejhorší, co se může stát je, když politici začnou vykládat minulost. To je přece věcí historiků.