Odposlechy

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Podle § 8c trestního řádu „Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, … umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.“.

Z uvedeného je evidentní, že se zákaz zveřejnění informací z odposlechu telefonních hovorů týká kohokoliv, resp. každé fyzické či právnické osoby, zejména pak orgánů činných v trestním řízení (= OČTŘ), tj. policejního orgánu, státního zástupce a soudu, ale i obhájců, vystupujících v konkrétním trestním řízení - a následně médií na základě úniku informací od OČTŘ či obhájců. Z předmětného ustanovení trestního řádu však také vyplývá, že ochrana odposlechů končí ve chvíli, kdy již byly použity jako důkaz v řízení před soudem. Tam se totiž promítá zásada veřejnosti, kdy se tyto informace zveřejňují v rámci dokazování v řízení před soudem - a jejich další zveřejnění nelze považovat za neoprávněné.

Z mně dostupných informací předala paní státní zástupkyně při hlavním líčení předsedovi senátu čtyři CD s odposlechy, které policie pořídila v jiné trestní věci na základě návrhu vrchního státního zástupce v Olomouci. Pan předseda senátu sice nahrávky připustil jako důkaz a nechal je jejich přehráním zveřejnit. Při ústním odůvodnění svého rozsudku se však soud vyhnul argumentaci inkriminovanými odposlechy, když má dostatek dalších důkazů o vině obžalovaného - a zjevně si nechce komplikovat situaci hodnocením (přípustnosti) tohoto důkazu. Takže následně zveřejňované odposlechy (od úterka 29.4.2014, kdy byly zveřejněny soudem) jsou právně v pořádku.

Pokud byl skutečně obsah odposlechů zveřejněn dříve, jak píšete, mohlo by jít o únik informací z této či jiné trestní věci (VSZ Olomouc) – a to by už v pořádku nebylo.

Kdyby bylo šetřením či vyšetřováním zjištěno, že únik informace umožnil některý z OČTŘ, šlo by zde o podezření z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku (TrZ).

Obecně ještě dodávám, že porušení zákazu v § 8c tr. řádu (shora) může zakládat i podezření z dalších trestných činů, konkrétně z hlavy II. zvláštní části TrZ, tj. trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, jako jsou trestné činy neoprávněného nakládání s osobními údaji, poškození cizích práv, porušení tajemství dopravovaných zpráv, pomluvy…

No, a pro úplnost k poslední části Vašeho dotazu, co za tím je…?, mohu potvrdit Vaši domněnku, že je nesmyslné, aby takové odposlechy zpřístupnil obhájce obžalovaného, když advokát nesmí vystupovat proti zájmům svého klienta. Navíc pochybuji, že je předtím měl k dispozici. Mohu spekulativně připustit, že obhájci mohou někdy/leckdy zveřejnit části odposlechů svých klientů, které jim prospívají v rámci obhajoby, jinak podezření padá na OČTŘ, event. na policejní součást, která má k dispozici dešifrované výstupy z odposlechů. Tam pak mohou být pohnutky různé, jako např. pomoci sobě či ublížit někomu, anebo prostě předání informací za úplatu… Ale to jsou pouze obecné úvahy J

Mějte pohodové dny!

Zdravím

Miroslav Antl

(senátor)