Neústavnost.
Dobrý den, domnívám se, že jste si moc v ústavě nečetla. Vzdělání v Listině práv a svobod, která je součástí ústavy, je jasně definované a nic se tam nehovoří o veřejné službě. Cituji čl 33 odstavec 3: "Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu." Muselo by to být v rosporu s nějakým zákonem, ale pak chápete, že se nejedná o neústavnost. Není zde nic o tom že se má něco hradit z veřejných zdrojů. Stejně tak ústava nehovoří o tom, kdo má nebo nemá právo na státní dotace. Takový ústavní zákon tady je. Můžete úvést který článek ústavy je návrh je zpochybněn?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
31.07.2014 7:10:56 - Doc. RNDr. Anna Putnová, Ph. D. MBA
Vážený pane Mrakoviči,vzdělávání má být primárně zajišťováno veřejnou mocí, tedy jej lze považovat za veřejnou službu. Návrh novely školského zákona nijak nezasahuje do práva soukromých škol vybírat za vzdělání úplatu. Nijak ani nezasahuje do povinnosti státu zajistit vzdělávání bezplatné ve veřejných školách. Problematické je deklarovaní formální rovnosti dotací pro veřejné a soukromé či církevní školy, která je faktickou nerovností, neboť zdroje obcí a krajů jako zřizovatelů škol jsou nesrovnatelné s ostatními zřizovateli. Nehledě k tomu, že většina soukromých a církevních škol vůbec školné nevybírá ani vybírat nemůže, neboť jsou školami speciálními či učňovskými. Neústavnost je třeba sledovat v diskriminaci některých zřizovatelů škol právě prostřednictvím změny jejich financování, které není ničím odůvodněné. A navíc ani není ku prospěchu samotného školství.
Zdraví
Anna Putnová
