Mzda je peněžním vyjádřením hodnoty pracovní síly a její cenou
Dobré ráno pane poslanče,Přemýšlel jste někdy nad tím, že příliš vysoká minimální mzda zabrání podnikatelům v zaměstnání dalších pracovních sil? Samozřejmě je otázkou, co je příliš vysoká minimální mzda, kde je podle Vás její ideální výše?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
12.11.2010 12:12:57 - JUDr. Stanislav Grospič
Dobrý den,mzda je peněžním vyjádřením hodnoty pracovní síly, její cenou, která se jeví jako cena práce. Mzda není vyjádřením ceny práce, jak se často mylně vykládá a jak je to také často jevově chápáno. Na rozdíl od ostatního zboží však se však cena pracovní síly, kterou zaměstnavatel (podnikatel) nakupuje, pravidelně vychyluje pod její hodnotu. Skutečnost, že bylo po roce 1990 přistoupeno k zavedení institutu tzv. minimální mzdy, mělo zabezpečit základní cenu pracovní síly, která je schopna pokrýt nákup určitého množství základních existenčních prostředků, jinými slovy základní existenční minimum. Za devatenáct let byla minimální mzda, jako minimální cena pracovní síly na trhu s pracovní silou, upravena šestnáctkrát. Např. v roce 1991 činila 2.000 Kč. Od 1. ledna 2007 činí minimální mzda 8.000 Kč, v hodinovém vyjádření 48,10 Kč. Nůžky mezi průměrnou hrubou mzdou a minimální mzdou se však za devatenáct let výrazně rozevřely. Dnes průměrná hrubá mzda činí 23.513 Kč , minimální mzda k v poměru k ní dosahuje 34,2 %. Je třeba uvést, že téměř dvě třetiny zaměstnanců ve svých příjmech nedosáhnou výše průměrné mzdy a téměř polovina se ve svých příjmech pohybuje i pod mediánovou hrubou mzdou. Minimální mzda by měla snížit rozdíl mezi vyplácenou ceny pracovní síly a její skutečnou hodnotou. V České republice z hlediska růstu životních nákladů je hranice minimální mzdy neúnosně nízká a má výrazné sociální dopady. Řada zaměstnavatelů dnes nutní zaměstnance k přijmutí práce za právě minimální mzdu. To má však své negativní sociální dopady pro zaměstnance, např. při ztrátě zaměstnání a výpočtu podpory v nezaměstnanosti či v zápočtu pro výpočet výše starobního důchodu. Z hlediska zaměstnavatele je mzda (plat) nejvýraznější nákladovou položkou ovlivňující výši jeho zisku, proto se jej snaží snižovat. Z hlediska zaměstnance je to však rozhodující, ve většině případů jediný, zdroj zabezpečující pokrytí jeho základních životních potřeb a úroveň života. Z tohoto pohledu se domnívám, že např. návrh na diferencované zavedení výše minimální mzdy podle míry chudoby jednotlivých regionů nemá reálné opodstatněné a vedlo by k reálnému růstu chudoby. Rovněž se domnívám, že by mělo dojít k zvýšení hranice minimální mzdy alespoň ve vztahu k 50 % vyjádření průměrné hrubé mzdy, minimálně na výši 10.000 Kč. Nedomnívám se, že tato výše minimální mzdy by zabránila podnikatelům v zaměstnávání dalších pracovních sil. Naopak by pomohla udržet sociální minimum a vzrůstající chudobu. V zájmu podnikatelů není, aby se snížila koupěschopnost obyvatel na domácím trhu, na to by totiž mnozí z nich mohli doplatit.
S pozdravem
JUDr. Stanislav Grospič
