Alkoholová epilepsie: vysoká míra spotřeby alkoholu a epileptické záchvaty spolu často souvisí. Epileptické záchvaty se zpravidla objevují 4 – 48 hodin po požití alkoholu. Léčba spočívá: v důsledné abstinenci, která je doprovázena podáváním léků a některých vitamínů a minerálů (draslík, hořčík), glukóza a dostatečném množství tekutin.
Úrazy hlavy a cévní mozkové příhody: jsou důsledkem náhlého zvýšení krevního tlaku v závislosti na požití vysokých dávek alkoholu.
Alkoholová demence: mezi její projevy patří zhoršení paměti, duševních schopností sloužících k zajištění své existence, úsudku, maskování zapomnětlivosti (vymýšlení si odpovědí a nepamatování si jich, přičemž alkoholik si toho není vědom). Při dlouhodobé abstinenci může dojít k navrácení paměti. K léčbě se používají vybrané vitamíny.
Alkoholová halucinóza: jde o vzácné onemocnění projevující se neklidem, úzkostí, bolestmi hlavy, sluchovými iluzemi až halucinacemi. Pacient si je většinou vědom, že jde o iluzi. Může se objevit po odejmutí alkoholu. Postihuje závislé po 10ti a více letech, většinou muže. Její chronická forma je velmi podobná schizofrenii.
Alkoholická paranoidní psychóza: nebo také žárlivecký blud. Může se objevit při zvýšené konzumaci alkoholu. Není provázena třese či pocením. Jejím příznakem je žárlivost.
Delirium tremens: jde o život ohrožující stav, který vzniká při náhlém přerušení konzumace alkoholu. Předchází mu stav, který je provázen pocením, nevolností, zrychlenou srdeční činností a nespavostí. Při samotném deliriu má pacient neustále halucinace, provádí zažité pohyby, dostavuje se třes. Pacient se neorientuje v čase ani prostoru, může být buď neklidný až agresivní nebo naopak klidný až utlumený. Jeho nálady se mohou rychle měnit. Delirium tremens může trvat i několik dní. Vždy je zakončeno hlubokým spánkem. Pacienti jsou hospitalizování na jednotce intenzivní péče.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
