Tak je to tady, téměř na polovinu z nás během období mezi říjnem a dubnem „něco“ vleze. Nejčastěji se huhňavým hlasem někomu ozveme do telefonu: „Já mám chřipku jak trám, ale to víš, do práce musím, snad to přes neděli vyležím.“ Cestou z práce autobusem plným kýchajících lidí si uvědomíme, že v domácí lékárničce to asi zeje prázdnotou, protože poslední platíčko paralenu jsme včera půjčili sousedovi, tak ještě zaběhnout do lékárny.

Stojíme ve frontě, a když na nás konečně dojde řada, řekneme: „Dejte mi, prosím, něco na chřipku.“  A většinou na nás zpoza táry zazní otázky jako: „Máte rýmu? Smrkáte zelený hlen? Máte kašel? Máte teplotu? Bolí vás klouby? Bolí vás v krku?“ A lékárník se vyptává a vyptává, pak konečně vyloví něco ze šuplíku, poučí vás, jak máme lék užívat, a vy se konečně vydáte k domovu a myslíte si: „To je vyptávání, proč mi nedali prostě něco na chřipku?“

Většina z vás letos chřipku nejspíš ještě neměla. Proto však ještě nejste simulanti. S největší pravděpodobností jste nachlazení. A to je rozdíl. Chřipka i nachlazení jsou nemoci virové, které se přenášejí kapénkovou infekcí, mají převážně sezónní výskyt, jsou vysoce nakažlivé a léčba je v obou případech pouze symptomatická, léčí se konkrétní potíže, nikoli příčina choroby. „Rozlišit obě onemocnění můžeme na základě příznaků, virologické vyšetření, které odhalí přesného původce, je složité a nákladné. Proto se provádí jen vzácně. I lékaři v ordinacích se při stanovení diagnózy orientují na základě epidemiologické situace,“ vysvětluje lékárnice Hana Pužejová, pracující v síti lékáren Alphega. Jak se tedy nachlazení liší od chřipky?

Typické příznaky

Nachlazení
•    pozvolný začátek
•    teplota, většinou do 38°C
•     rýma, zpočátku řídká s vodnatým a čirým hlenem, později hustým
•    kašel bývá častěji vlhký, pacient odkašlává
•    potíže při symptomatické léčbě většinou odeznívají zhruba do týdne, rekonvalescence bývá rychlá
•    komplikace nejsou časté, nachlazení pacienta většinou neohrožuje na životě

Chřipka
•    náhlý začátek potíží z plného zdraví
•    teplota je vysoká, až ke 40°C
•    rýma typická není, ale sliznice může být zduřelá, objevuje se pocit plného nosu
•    častý je kašel, spíše suchý, dráždivý, velmi úporný
•    celkově bývá pacient schvácený, silně jej bolí hlava, klouby
•    potíže i přes užívání léků přetrvávají až tři týdny, rekonvalescence bývá pomalá
•    chřipka může mít vážné komplikace, oslabené jedince ohrožuje na životě, úmrtí způsobená chřipkou nejsou nijak vzácná
   
Jak můžeme posílit imunitu?
Imunitu lze podpořit nespecificky, tedy celkově. Velký význam má v tomto směru životospráva. Prospívá sport a otužování. Stres naopak imunitu oslabuje. Lékárny také nabízejí celou řadu doplňků stravy. Účinný je také například extrakt z echinacey, některé přípravky se zinkem, látky obsažené v hlívě ústřičné nebo takzvané nukleotidy. Z potravin má příznivý vliv na posílení imunity konzumace zázvoru. Oblíbený je také vitamin C, ten ale příznaky již probíhající infekce spíše zmírňuje a urychluje uzdravení.
   
„Proti chřipce existuje daleko účinnější, cílená prevence. Očkování. Když jej však lékaři nebo lékárníci v podzimním období doporučují, často slyší, že pacient na chřipku netrpí, že jednou očkování zkusil, ale že mu pak bylo hrozně a tak dále. Očkování odmítají i jedinci zařazení do ohrožených skupin (diabetici, osoby s chronickým onemocněním plic a průdušek, onemocněním srdce a cév, senioři nad 65 let), kteří dostávají vakcínu bezplatně. Výsledkem je, že populace v České republice patří k nejméně proočkované v rámci Evropské unie,“ myslí si Alphega lékárnice Hana Pužejová. 

Jaký je princip očkování? Virus chřipky je v něčem záludnější než jiné viry. Má totiž mnoho podtypů a navíc přibližně jednou za deset let projde velkou změnou a předešlé druhy vakcín na něj nefungují. Světová zdravotnická organizace každoročně na základě sběru a hodnocení celosvětových dat doporučuje, jaké tři podtypy viru by měly být obsaženy ve vakcíně pro danou sezónu. V očkovacích látkách se nevyskytují celé živé viry, pouze jejich části, které vyvolají potřebnou imunitní odpověď a zároveň způsobují minimální nežádoucí účinky. Očkovat je potřeba s předstihem, nejlépe od poloviny září do konce listopadu, během epidemie už je pozdě, chřipka se šíří rychle a účinná hladina protilátek se vytvoří přibližně za sedm až deset dnů.

Co dělat, když už nás nemoc dostihla?
Domácí lékárnička by měla s předstihem obsahovat nějaký preparát na teplotu, rýmu či kašel. Těchto léků existuje celá řada, často obsahují více účinných látek, které mohou zmírňovat několik příznaků najednou. V lékárně vám poradí jaký přípravek si vybrat s ohledem na váš věk, chronická onemocnění, užívané léky a především přihlédneme k vašim současným potížím. K léčbě samozřejmě patří i dostatečný přísun tekutin a především klid na lůžku, už jen s ohledem na to, abychom nenakazili druhé.