Jako první panelista vystoupil Josef Tabery z Řídícího orgánu PRV, který představil výsledky PRV 2007 - 2013 a uvedl, že dosud bylo proplaceno již 95 % alokace a nyní probíhá uzavírání programu. PRV dle ministerstva zemědělství dozná v budoucnu dílčích změn, která se týkají nevyhovujících hodnotících kritérií. Zároveň nebudou vypisovány dotace na řízení rizik, protože tato problematika je dostatečně adresována komerční nabídkou pojištění. Za velký problém českého zemědělství označil spekulace na trhu s půdou, naopak vůči rodinným podnikům se vyjádřil v zásadě odmítavě - argumentoval příliš velkou rozlohou statků českých sedláků v porovnání s EU.

Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vystoupila s příspěvkem o generační obměně rodinných podniků. Rodinné firmy jsou stabilnější, transparentnější a vyznačují se silnějším sociálním cítěním než podniky nerodinné. V ČR nyní nástupnictví rodinných podniků představuje akutní problém, protože se začínají předávat podniky vzniklé po revoluci. Předání firmy je dlouhodobý proces, který vyžaduje důslednou přípravu. AMSP ČR v regionech pořádá tzv. kulaté stoly, které mají právě rodinným firmám s přípravou na předání pomoci (sdílení zkušeností, příklady dobré praxe). Na závěr panelu apelovala ředitelka Svobodová na nutnost zavedení legislativní definice rodinného podniku a oznámila společnou snahu s ASZ ČR tohoto dosáhnout.

Téma rodinných podniků a farem z pohledu EU představil analytik legislativy Ondřej Krutílek z Centra pro studium demokracie a kultury (CDK) a B&P Research. Zaměřil se na obecný směr, kterým se EU v SZP ubírá a představil konkrétní příklady návrhů definic vydaných institucemi EU. Hlavním sdělením v podstatě bylo, že EU podporuje veškeré snahy o usnadnění situace rodinných podniků a farem v Evropě, ale konkrétní provedení ponechává na členských státech z důvodu přílišné diverzity napříč zeměmi EU. Podobně se ostatně vyjádřil i komisař Phil Hogan, rodinné podnikání v zemědělství zkrátka nemá udržitelnou alternativu.

Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy vystoupil s příspěvkem o erozi zemědělské půdy a znehodnocování půdního fondu ČR. Za velký problém, který způsobuje erozi, označil vysoký podíl pronájmu zemědělské půdy v ČR, kde chybí přirozený vztah zemědělce k půdě a krajině jako takové, a spekulace na trhu s půdou. Řešením je dle něj uzavření kvalitní pachtovní smlouvy. Představil také dosti znepokojující čísla týkající se eroze - až 45 % orné půdy v ČR je tzv. utužená půda, která není schopna vsakovat vodu.

Předposlední příspěvek o strukturálním šetření v zemědělství - Agrocenzus, prezentoval ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek. Zabýval se podílem počtu rodinných farem dle jednotlivých krajů a strukturou pracujících v zemědělských podnicích fyzických osob. S účastníky workshopu se shodl na tom, že o rodinných farmách lze za stávající situace, kdy nejsou definovány, jen obtížně získávat data. Ta jsou přitom klíčová při jakýchkoliv měření, která se rodinných farem týkají, a ze kterých by bylo poté možné dokazovat vyšší celkovou prosperitu a prospěšnost takových podniků.