„V rámci iniciativy Model antiCOVID-19 jsme vyvinuli jeho předchůdce, kterému říkáme Model M. Byl v podstatě ručně zkonstruován pro jeden konkrétní region. Podstatou nového projektu je vytvořit univerzální verzi použitelnou pro jakýkoli menší region,“ přibližuje vedoucí projektu Martin Šmíd z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Už se rýsuje konkrétní využití nového simulátoru v praxi?

Možnosti jsou široké. Například se nabízí testovat pomocí simulátoru nedávno navržený Protiepidemický systém ČR neboli PES. Nebo třeba tolik diskutovaný efekt otevírání či zavírání škol.

Váš nástroj tedy bude fungovat i jako hlídací pes aktuálně platného vládního systému PES?

Ano, je to první aplikace, která se nabízí.

Z jakých zdrojů čerpáte vstupní údaje?

Co se týče dosavadního modelu, čerpali jsme z mnoha zdrojů – výsledků sčítání lidu a obyvatelstva, katastru nemovitostí, databáze takzvaných bodů zájmu, tedy škol, restaurací, obchodů, a to ze sociologických průzkumů životního stylu. Některá data jsme ale dodávali skoro ručně, třeba kapacitu veřejné dopravy jsme odhadovali z jízdních řádů. A naším úkolem je teď tento proces zautomatizovat.

Proč bychom měli věřit matematicko-statistickému modelování? Ukázalo se přece, že na datech založené předpovědi o vývoji pandemie a jejích dopadech se kolikrát mýlí.  

Model samozřejmě kalibrujeme, takže „úplně mimo“ by být neměl. Nicméně v tomto modelu nejde až tak úplně o konkrétní čísla, jde o porovnání různých opatření. Samozřejmě i to vyžaduje realističnost parametrů. Ale také můžeme simulace dělat pro různé sady parametrů a pak třeba říct: sice úplně přesně nevíme, jaká je nakažlivost, ale ze všech pěti možností, které jsme zkusili, nám zavření restaurací vyšlo jako účinnější než uzavření škol.

Cílem projektu Město pro lidi, ne pro virus je odhalit zdravotní, sociální a ekonomické dopady protiepidemických opatření. Můžete být konkrétnější?

Každé opatření něco stojí, ať už to vyjádříte v penězích, nebo třeba ve ztracených osobních kontaktech. Na druhou stranu něco stojí i to, že se epidemie šíří, a to nejen životy a zdraví, ale třeba i to, že se lidé obávají budoucnosti a méně nakupují. Definitivně rozseknout otázku, jak tím proplout co nejlevněji, si netroufáme, ale v rámci simulací můžeme například počítat, kolik lidí by muselo do karantény nebo kolik by se zameškalo hodin ve škole. Můžeme určit, že pokud se zavřou školy, děti zameškají tolik a tolik hodin výuky. Pokud se naproti tomu posílí trasování, bude tolik a tolik lidí v karanténě a nepůjde do práce. Rozhodněte se sami, co je lepší.

Mezi nástroji, které mají usnadnit trasování, jsou také eRouška a chytrá karanténa. Jak hodnotíte jejich význam?

Digitalizace práce hygienických stanic je jistě potřebná a užitečná věc, a pokud vím, dost se v tomto směru udělalo. Co se týče softwaru eRouška, jsem spíš na rozpacích. Pokud ho používá deset procent lidí, bude zachycených kontaktů deset procent z deseti procent, což je jedno procento. Můžete si říct, že i tak dobré, jenže současně dochází k falešným pozitivitám: software vyhodnotí nějaký kontakt jako rizikový, ale nepozná, že jste třeba oba měli respirátor a seděli ob sedadlo ve vlaku. Navíc, asi kvůli ochraně soukromí, vám ten program neřekne, kdy přesně daný den ke kontaktu došlo, takže vůbec nemáte představu, o co šlo, a tak nad tou zprávou asi jen mávnete rukou. Anebo někoho, kdo se bojí, to naopak vyděsí. Také nevím, zda a jak snadno se na základě varování z eRoušky dá získat žádanka na test. Někdo může mít jiný názor, ale mně se zdá, že tudy cesta nevede. Dokážu si však představit, že by eRouška byla „vstupenkou“ na koncert: ukážete-li při odchodu, že celou dobu běžela, nebudete muset vyplňovat formulář. Nebo by v ní mohla být informace o tom, že jste očkovaný.

Nedávno váš ústav uspořádal online konferenci Covid v modelech. Shodli se účastníci na nějakém závěru?

Bylo představeno několik modelů, některé výstupy se navzájem shodovaly, jiné méně, což ale byla vítaná zpětná vazba pro jejich tvůrce. Po skončení se konal kulatý stůl, kde byli spíš lidé z praxe, cílem bylo nastínit jakýsi globální pohled. Účastníci se celkem jednoznačně shodli, že v současné době je nejlepší jít cestou vytlačování viru, nikoli promořování společnosti.

Psali jsme:

Akademie věd: Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu

Akademie věd: Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci

Akademie věd ČR: Středoškoláci se mohou stát vědcem na zkoušku

Akademie věd: Další oběť epidemie - střídání letního a zimního času zatím zůstává

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.