Arnika: Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně

13.06.2017 14:17 | Zprávy

Jedná-li se o lidské zdraví, jdou peníze stranou a jeho hodnota je nevyčíslitelná. Pokud ale hovoříme o celých komunitách, jejichž zdraví je ohroženo kontaminací rtutí (1), můžeme se o vyčíslení ztrát pokusit. Výsledky takového výpočtu jasně potvrzují, že i z čistě ekonomického hlediska se vyplatí řešit tento ekologický problém co nejrychleji a nejdůsledněji.

Arnika: Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně
Foto: Richard Beneš
Popisek: Arnika

Z mezinárodní studie, kterou zveřejnil renomovaný vědecký časopis The Journal of Environmental Management (2), vyplývá, že roční ekonomické ztráty, dopadající na zkoumané komunity, které čelí znečištění rtutí, dosahují 77-130 milionů amerických dolarů, to znamená až 3 miliardy korun. Většinou jde navíc o rozvojové země, pro které jsou tyto ztráty ještě bolestivější. Čísla se přitom vztahují pouze k 17 komunitám zahrnutým do výzkumu. Práce kolektivu autorů pod vedením doktora Leonarda Transanda je vůbec první studií na toto téma uveřejněnou v renomovaném odborném periodiku. Na koordinaci výzkumu se přímo podílela i Arnika.

Vyčíslitelné ekonomické ztráty vycházejí z poklesu IQ, které nepopiratelně rtuť při působení na lidský organizmus způsobuje. Autoři studie vyhodnocovali koncentraci rtuti ve vzorcích vlasů 236 lidí ze 17 komunit v 15 zemích světa.

“Výsledky výzkumu ukazují jen špičku ledovce ekonomických ztrát spojených se znečištěním rtutí,” říká Jindřich Petrlík z Arniky, spoluautor výzkumu. „Jak se ukázalo, odhadované ztráty se pohybují od 16,400 USD ročně v malé komunitě poblíž opuštěné továrny na chlor a PVC v Albánii až po 54,7 milionů USD v kamerunské Douale, kde se nachází hned několik zdrojů znečištění. Výzkum se sice zaměřoval na rozvojové země, ale nezapomínejme, že i ČR má se rtutí vlastní zkušenosti. Stačí vzpomenout mnohaletou snahu Arniky o to, aby chemičky Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem upustily od výroby chloru za pomoci rtuti,“ pokračuje Petrlík.

Česká organizace Arnika ve spolupráci se sítí IPEN (3) a Institutem pro výzkum biodiversity (4) koordinovala sběr vzorků a podílela se i na vytipování komunit, které byly zkoumány. (5)

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Martin Kukla byl položen dotaz

Ukrajinci

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jaký bude postoj ANO k uprchlíkům z Ukrajiny? Mám v tom dost guláš. Přišlo mi, že jste proto, aby se jim dávky odebrali nebo aspoň redukovali a víc se pomáhalo Čechům. Ale po posledním vyjádření Babiše, které odcituji nevím. On tvrdí, že „Je potřeba jim pomáhat, těm U...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Finanční správa upozorňuje na další vlnu podvodných zpráv

13:21 Finanční správa upozorňuje na další vlnu podvodných zpráv

Finanční správa ČR informuje veřejnost o další vlně podvodných e-mailových zpráv, které se vydávají …