Zástupcem ČKAIT byl na tiskové konferenci místopředseda výboru oblasti Praha a střední Čechy Ing. Milan Komínek (oblast má cca 15 tisíc členů). Garantem TK byl prof. Jan L. Vítek (Fakulta stavební ČVUT). Dalšími přednášejícími byli doc. Lukáš Vráblík, pedagog z Fakulty stavební ČVUT, Ing. Milan Kalný, viceprezident České asociace konzultačních inženýrů (CACE). Předsedu ČKAIT Ing. Pavla Křečka, který musel být na Radě vlády pro rekodifikaci stavebního práva, zastupoval Ing. Václav Mach, čestný předseda ČKAIT. Jelikož ČKAIT reprezentuje odborníky z projektových firem, ze sféry dodavatelů staveb, výzkumných a vzdělávacích organizací, jde jen velmi obtížně mluvit o závislosti.

Hlavním účelem tiskové konference bylo upozornit na to, že Rada hl. m. Prahy (Rada HMP) schválila návrh řešení, který byl vytvořen jako studie Kloknerova ústavu ČVUT (KÚ ČVUT). Kloknerův ústav je organizace s minimální zkušeností s projektováním složitých stavebních komplexů, kterým Libeňský most (soumostí) bezesporu je.

Studie nebyla nikomu představena, nebyla diskutována v odborných kruzích, ale naopak byla ihned rychle odsouhlasena politiky ve vedení města. I projekty objemově 100krát menší se běžně nechávají oponovat, zejména pokud mají být investicí ze státních prostředků, tedy z peněz daňových poplatníků. Schválením řešení podle studie KÚ ČVUT byla zásadně ohrožena platnost stavebních povolení na rekonstrukci Libeňského soumostí v celé délce 1 200 m, jehož příprava a projednávání trvalo téměř 15 let. Rada HMP se vypsáním výběrového řízení na nový projekt rekonstrukce Libeňského mostu (pouze most přes Vltavu v délce 300 m) včetně projednání všech podstatných odchylek od platných stavebních povolení, který má vycházet z teoretického návrhu Kloknerova ústavu tak snaží přenést zodpovědnost za předložené řešení na budoucího projektanta. Znovu je nutné připomenout, že Kloknerův ústav je sice špičková instituce na diagnostiku staveb, ale s projektováním mostů nemá relevantní zkušenosti.

Návrh KÚ ČVUT se opírá o stanovisko významného švýcarského profesora, které však nikdo neviděl, a který ani podle současných předpisů nemůže, stejně jako KÚ ČVUT, za dílo převzít žádnou zodpovědnost. Pokud expertní posouzení zahraničního profesora existuje, nechť je též zveřejněno a podrobeno odbornému posouzení.