Jízdní řády veřejné železniční dopravy vznikají primárně na základě požadavků objednavatelů. Těmi jsou v případě regionálních linek krajské úřady, v případě linek vnitrostátních a mezinárodních pak Ministerstvo dopravy. Na jejich základě následně vzniká návrh jízdního řádu.

„České dráhy zajišťují pro stát i kraje železniční dopravu v závazku veřejné služby. Součástí jejich objednávky jsou také konkrétní počty a časové polohy vlaků na jednotlivých tratích. Při jejich plánování vycházejí objednatelé ze znalosti potřeb a mobility obyvatel. Při přípravě dopravních modelů a zpracování objednávky spojů tak mohou být využita i praktická statistická data ze sčítání obyvatelstva. Do přípravy jízdního řádu však mohou vstoupit také jednotlivci, když na příslušné úřady během přípravy jízdního řádu zašlou své připomínky. V průběhu platnosti každého grafikonu dochází vždy v polovině roku k jeho dodatečným úpravám, které reflektují aktuální požadavky objednatelů," říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro obchod.

Tvorba jízdního řádu přitom může zabrat až celý rok. Konečné slovo nad jeho podobou má pak Správa železnic. Právě ta totiž musí zohlednit a koordinovat nároky všech železničních dopravců.