Celkem šest originálních staveb představili veřejnosti za účasti vedení fakulty, rektora ČVUT doc. Vojtěcha Petráčka a partnera projektu Správy Krkonošského národního parku ve čtvrtek 17. ledna 2019. Do Krkonoš se útulny přemístí na jaře, do té doby budou vystavené před budovou Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích.
Po úspěšné spolupráci v loňském roce, kdy studenti vyrobili do Krkonoš lávky, jim Správa KRNAP svěřila návrhy a realizaci šesti útulen. Tyto nouzové přístřešky slouží v horách na křížení pěších tras, není jich ale dost a některé již dosluhují. Dvě útulny nahradí stávající ve špatném technickém stavu a další čtyři se objeví na nově vytipovaných místech.
"Se studenty architektury spolupracujeme rádi. Je to výhodné pro obě strany. Oni získávají zajímavou možnost realizace jejich neotřelých nápadů a my zase kvalitní návrhy pro naše potřeby. Předchozí spolupráce na lávkách přes některé krkonošské potoky se osvědčila, a proto jsme se rozhodli spolupracovat i na podobě útulen," říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Projekt útulen umožnil celkem 29 studentům a 6 pedagogům Ústavu navrhování II FA ČVUT absolvovat během jednoho semestru celý proces vzniku stavby od průzkumu terénu, přes ideový návrh a projekt, až po provedení vlastníma rukama. „Naučit se realizovat nápad je asi nejvýstižnější popis našeho snažení. Nejde jen o ten samotný nápad, ale o prověření jeho síly a reálnosti od začátku až do konce, od první čáry na papíře po poslední zašroubovaný vrut,“ vysvětluje vedoucí projektu architektka Hana Seho.
Studenti měli za úkol vytvořit přístřešek, kde si mohou turisté odpočinout, nebo se schovat před nepříznivým počasím. Jediným omezením byla maximální velikost 16 m2 zastavěné plochy a cena, která neměla překročit 60 tisíc korun za jednu útulnu. Projekt odstartoval v říjnu, kdy se z celkem 30 návrhů vybralo šest k realizaci. Na těch pracovali studenti v šesti týmech, na samotnou stavbu pak většině z nich musely stačit první dva lednové týdny.
Výsledkem je šest zcela originálních staveb. Inspirací byla studentům místa, na kterých budou útulny stát, výhledy na hřebeny Krkonoš nebo běžné turistické vybavení, jako je stan. Návrhy musí obstát v náročných klimatických podmínkách a jejich konstrukce by měla fungovat na principu stavebnice, aby je mohli v Krkonoších používat opakovaně. Řešení přináší studenti inovativní a zábavná.
Trouchnivějící áčkovou útulnu na toku Bílého Labe nahradí KOMEN. Inspirací konceptu – kamene byl společně s reliéfem Krkonošských svahů blízký Balvanový vodopád. „Nepravidelný, ale kompaktní tvar vyvolává pocit bezpečí, světlé dřevo v interiéru kontrastuje s plechovým opláštěním a špatným počasím. Fasáda z falcovaného plechu odolá horským podmínkám, díky zvolenému materiálu bude stárnout a měnit svůj vzhled stejně, jako kámen porůstá mechem,“ popisuje svůj návrh Julie Kopecká.
Z tradiční formy přístřešku vychází návrh ATÜLN, útulny na Klínové cestě. Její dominantou je okno v čelní stěně, které nabídne jedinečný výhled. Vyvýšený vstup zase umožní přístup i v závějích sněhu. Vnější obklad je z opalovaných prken. „Tato tradiční japonská úprava dřeva má nejen estetickou funkci, ale zvyšuje odolnost dřeva vůči povětrnostním podmínkám, plísním a škůdcům a prodlužuje jeho životnost,“ dodává autor ATÜLN Pavel Struhař.
Pro útulnu pod Dvoračkami JENGA vymyslel Jakub Daniel prostorový koncept dřevěných boxů, ze kterých lze rychle a snadno stavbu sestavit a v případě poškození každý modul jednoduše opravit nebo vyměnit. Boxy jsou vyrobeny z masivních dřevěných CLT panelů a jejich rozměry v nich umožňují pohodlně sedět i ležet. Dřevěnou konstrukci chrání fasáda z vlnitého průsvitného sklolaminátu.
Pro celoroční používání na vytížené turistické trase je uzpůsobena útulna OKO na Rýchorském křížení. Díky velkým okenicím ji lze v létě celou otevřít, na zimu se pak útulna stává útočištěm, ve kterém je možné v nouzi přenocovat. „Z tmavé fasády vystupuje pouze jeden prvek – střešní okno z tvarovaného plexiskla. Je to oko útulny, do kterého může pozorovatel vstoupit a vnímat okolní dechberoucí krajinu,“ vykládá koncept autor OKA Roman Hrabánek.
STAN, útulna nedaleko soutoku řeky Mumlavy s Lubošskou bystřinou, bude sloužit pro návštěvníky vracející se z hor zpět do Harrachova. Markéta Laštovičková o svém návrh říká: „Hlavní inspirací byl stan, který také poskytuje nouzové přespání a rychlý komfort, když jsme právě na cestách.“ Zdánlivě jednoduchý koncept ale díky nepravidelnému zkosení střechy dává útulně nový, rafinovaný výraz.
Originálně přistoupil k zadání Jakub Kochman autor útulny na Slunečné stráni u Svobody nad Úpou. Pro minimalistickou stavbu ve tvaru válce se rozhodl využít staré ocelové silo, které získal za cenu šrotu: „Zvažovali jsme různé možnosti výroby a nejvhodnější nám připadá recyklace starých a dále nevyužitelných materiálů nebo výrobků. Přišla nám důležitá také možnost reprodukovatelnosti, aby se útulna mohla zároveň stát určitým symbolem.“
Útulny bylo možné realizovat díky finanční podpoře ČVUT a Správy KRNAP. S velkou vstřícností se projekt setkal u řady firem, které pomohly finančně nebo formou technické konzultace. Některé společnosti velkoryse poskytly studentům prostory pro výrobu a své odborníky. Velmi dobře také zafungovala spolupráce s odbornými školami nižších stupňů.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a šest vysokoškolských ústavů. Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
