Premiér Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš. Dva muži - dva rozdílné charaktery. Nejdříve společníci, později nepřátelé. Politici, diplomaté, ale především hlavní protagonisté nového dokumentárního snímku České televize Dva muži v roce jedna, který v Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové připravil režisér Jakub Tabery. Co všechno měli společného a proč se rozkmotřili, zjistíte v pondělí 29. října ve 20:00 na ČT2.
18. ledna 1919, dva měsíce po skončení nejkrvavějšího konfliktu v dějinách, se světové mocnosti rozhodly uspořádat mírovou konferenci v Paříži. Výsledkem jednání byla Versailleská smlouva, která měnila uspořádání Evropy. „Vznik Československa to nebyl jen 28. říjen 1918, ale šlo o delší proces plný důležitých událostí. Jednou z těch nejdůležitějších byla nepochybně také účast našich diplomatů na mezinárodní mírové konferenci v Paříži,“ říká dramaturg Martin Červenka a pokračuje: „Naši politici – v čele s Karlem Kramářem a Edvardem Benešem – přijeli na kongres plni nadšení a euforie, připraveni vršit nejrůznější požadavky. Ale mocnosti je velmi brzy přiměly k pokornějšímu jednání. Iluze o tom, že Čechoslováci budou všemi obdivovaní, se rychle rozplynula. Pragmatický Beneš se s tím rychle smířil, ale pro Kramáře to byla obrovská rána, ze které se vlastně nikdy nevzpamatoval. Zahořkl a přestal si rozumět i s Benešem.“
Kramář s Benešem odjíždějí do Paříže jako partneři, vrací se však jako nepřátelé. Vzájemná nenávist obou mužů pak trvale poznamená klima první republiky. „Kramář jako by patřil ještě do toho starého „vídeňského“ světa. O generaci mladší Beneš byl prototypem flexibilního rozumáře, který svým naturelem patřil plně do nového 20. století,“ doplňuje Červenka.
Vize, naděje, zklamání i frustrace obou hlavních protagonistů se zrcadlí v jejich pařížské korespondenci, kterou do dokumentu tvůrci včlenili. „Ve Vídni jsem byl velký pán, tady jsme jen okrajové figury,“ stěžuje si Kramář v listu své ženě Naděždě. Cítí se přehlížený. Když jeho roli protirakouského mučedníka nikdo neocení, urazí se. Rozumářský Beneš se v nové roli cítí lépe. Dopisy z Paříže odhalují vzájemnou nevraživost obou soků. „Kramář je naprosto nemožný, dělá zde zle,“ hlásí Beneš prezidentu Masarykovi. „Unikátní osobní korespondence Karla Kramáře, Edvarda Beneše i T. G. Masaryka nabízí velmi osobní a vzrušující vhled do diplomatického zákulisí konference, která rozhodovala o potvrzení existence našeho nově vzniklého státu, ale také na turbulentní politické zákulisí teprve se rodící československé demokracie,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková.
Dokument dotváří inscenované sekvence stylizované do podoby archivního filmu, skutečné archivní filmové materiály a unikátní záběry s přímou vazbou k zobrazované události – např. dochované filmové snímky z konference ve Versailles. V dokumentu vystupuje řada odborníků jako třeba Alain Soubigou, profesor pařížské Sorbony a expert na moderní dějiny střední Evropy, Martina Lustigová, historička a autorka knihy Karel Kramář nebo Pavel Carbol, historik a předseda společnosti Edvarda Beneše.
Rok 1919 je klíčovým datem naší moderní historie; právě v tomto roce se stává Československo Československem. A to jak z hlediska mezinárodních vztahů, tak z hlediska vnitřního mocenského uspořádání. Poznejte i vy skrze dvě velké československé politické persony události tohoto výjimečného roku.
Dva muži v roce jedna - 29. října ve 20.00 hodin na ČT2
režie: Jakub Tabery
scénář: Josef Fišer, Martina Lustigová
dramaturgie: Martin Červenka
hlavní kameraman: Jiří Studnička
výkonná producentka: Olga Grossmannová
kreativní producentka: Lenka Poláková
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
