Hospodářská komora: Česká republika bude potřebovat nové elektrárny

12.04.2023 16:08 | Tisková zpráva

Poptávka po energiích bude v České republice stoupat, okolo roku 2030 ale dojde k odstavení uhelných elektráren a po roce 2030 i k ukončení některých plynových a také obnovitelných zdrojů energií. Aby si země zachovala svou energetickou soběstačnost, bude muset na svém území zvýšit svůj disponibilní výkon. To bude možné jen tehdy, pokud postaví nové zdroje elektrické energie. Upozorňuje na to Hospodářská komora.

Hospodářská komora: Česká republika bude potřebovat nové elektrárny
Foto: HK ČR
Popisek: Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora proto doporučuje státu, aby zvýšil atraktivitu investičního prostředí v energetice a příbuzných sektorech. To by vedlo k zajištění dostatečné domácí instalované kapacity, a tedy i ke stabilizaci dodávek energie za konkurenceschopné ceny. Nedostatek nových zdrojů elektřiny podle Hospodářské komory už po roce 2030 ohrozí energetickou bezpečnost České republiky.

Stát by podle Hospodářské komory měl usilovat o to, aby ceny elektřiny byly podobné cenám v okolních zemích, ideálně aby byla elektřina levnější než za hranicemi.

Anketa

Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?

hlasovalo: 11582 lidí

Podle Hospodářské komory by stát měl ve své chystané energetické koncepci stanovit i strategii, jakým způsobem bude zajištěn zemní plyn, vodík a celková elektrifikace českého hospodářství, včetně zajištění tepla. Státní energetická koncepce podle podnikatelů musí současně být dostatečně flexibilní kvůli technickému a technologickému pokroku v energetice.

Hospodářská komora označuje za důležité, aby nová energetická koncepce České republiky obsahovala i aplikační strategii, což si vyžádá mezirezortní propojení, znalost technických a technologických trendů i EU legislativy napříč sektory. Vláda musí zajistit naplnění energetické koncepce, a pokud k ní nemá potřebné nástroje ve smyslu dostatku výroben a výrobních podniků, měla by učinit kroky, kterými si je opatří. Ke správnému nastavení aplikační strategie a do přípravy Státní energetické koncepce a jejích aktualizací Hospodářská komora proto doporučuje zapojit vedle státních institucí také odborné kapacity, zástupce energetického sektoru a zástupce odběratelů energií.

Státu také doporučuje, aby nově stanovil i harmonogram, podle něhož se energetická koncepce bude periodicky aktualizovat. Současná verze z roku 2015 je zastaralá, a přitom dnešní realitu nereflektuje prakticky vůbec v ničem. Podle Hospodářské komory by aktualizace měly probíhat v návaznosti na další strategické dokumenty, jako jsou Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), Politika ochrany klimatu (POK) a hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS a ENTSOE o bezpečnosti dodávky.

Podněty Hospodářské komory České republiky k východiskům aktualizace Státní energetické koncepce, kterou dnes projednala vláda, naleznete v příloze.

Stanovisko Hospodářské komory ČR k „Východiskům aktualizace Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů“

Státní energetická koncepce ČR (SEK) představuje strategický dokument, který významným způsobem ovlivní nejen nastavení podnikatelského prostředí v ČR, ale bude mít i zásadní dopad na celkové směřování české ekonomiky.

SEK musí být založena nejen na popisu stávající situace v ČR (včetně potenciálu tuzemských OZE, úspor či potenciálu jaderných kapacit), ale musí zohledňovat i schválenou a v některých případech stále dojednávanou legislativu na evropské úrovni (revize směrnic o OZE, EED, EPBD, REPowerEU, taxonomie atd.). Tato evropská legislativa jde i nad rámec balíčku Fit for 55, na který se podkladový dokument odkazuje, a stanovuje množství klimatických cílů a subcílů, které je třeba vzít v potaz, a současně je klíčová i z pohledu povolovacích řízení či podmínek financování.

Je rovněž nezbytné, aby SEK přispěla jak k zajištění stabilních dodávek energií a konkurenceschopných cen energií, které by měly být obdobné jako v okolních zemích, a v ideálu i levnější, tak k podpoře lokálních zdrojů. Stát by měl zajistit nejen výrazně rychlejší a jednodušší povolování těchto zdrojů, ale současně by měl navíc vytvořit trh či podmínky pro dlouhodobé smlouvy, které stabilizují ceny pro odběratele, avšak současně zajistí investice pro výstavbu nových zdrojů.

SEK musí zohledňovat mezinárodní situaci (odklon od ruských energetických zdrojů, rychlejší uzavírání uhelných elektráren v okolních zemích, plány EU na zajištění soběstačnosti atd.) i změny na straně poptávky (elektrifikace dopravy a vytápění povede k nárůstu spotřeby elektřiny o desítky procent). Současně musí reflektovat realitu energetických trhů v EU, neboť cenotvorba elektřiny probíhá na liberalizovaném velkoobchodním trhu napříč více či méně propojenými trhy. Pravidla trhu s elektřinou budou přitom nyní procházet revizí, kterou by SEK měla reflektovat (zejména podpora dlouhodobých smluv).

SEK musí přispět k zajištění energetické bezpečnosti ČR, jejímž klíčovým atributem musí být soběstačnost ve výrobě. V podmínkách volného trhu je vhodné energetickou soběstačnost chápat jako dostatek disponibilního výkonu na území ČR, tj. schopnost pokrýt spotřebu z domácích zdrojů, pokud bude třeba. Kromě výroby elektřiny je tak žádoucí stanovit i strategii pro zajištění zemního plynu, vodíku a celkovou elektrifikaci hospodářství, včetně zajištění tepla. SEK současně musí být dostatečně flexibilní, aby nechávala otevřené různé cesty v závislosti na technickém a technologickém pokroku. Zajištění cíle energetické bezpečnosti a závazku pro podíl OZE na spotřebě bude vyžadovat výstavbu OZE i jádra.

Při přípravě SEK a ve východiscích je tak podle Hospodářské komory ČR důležité zohlednit následující připomínky:

  • SEK musí vyjít z podrobné analýzy všech dostupných zdrojů a zohlednit energetickou bezpečnost, proveditelnost, ekonomické náklady, plnění dekarbonizačních závazků, připravenost elektroenergetických sítí a dopady na tyto sítě. Tato analýza ve výsledku musí definovat optimální cílový stav z hlediska energetické suverenity. Bude muset jít o dokument vyvažující 3 zásadní imperativy: cenovou dostupnost zajišťující konkurenceschopnost českého podnikatelského sektoru, udržitelnost (dekarbonizaci) a energetickou bezpečnost.
  • Porovnání „business-as-usual“ scénáře se stanovenými cíli a závazky umožní stanovení oblastí s potřebou veřejného zásahu. Řešení některých problémů může zároveň ovlivnit další oblasti. Např. dekarbonizace prostřednictvím elektrifikace spotřeby zvýší potřebu vzniku nových zdrojů. Tržní vývoj povede k odstavení uhelných zdrojů okolo roku 2030 a po roce 2030 budou navíc končit i některé současné OZE i plynové zdroje. Poptávka ale bude dál narůstat, takže je třeba zajistit dostatečnou domácí instalovanou kapacitu, jejíž nedostatek by mohl hrozit cíl energetické bezpečnosti ČR. Bude tak třeba zajistit investice do nových zdrojů elektřiny.
  • Pro samotnou aplikaci optimálního scénáře je nezbytné zajistit podmínky pro jeho naplnění (preferované typy veřejné podpory, řízení procesů, harmonogram, legislativní prostředí). Pro každé dílčí opatření může být více konkrétních nástrojů. V zájmu dlouhodobého snížení nákladů by měly být preferovány tržní mechanismy (aukce na CfD, kapacitní trh, odstranění bariér pro využití flexibility atd.). Nástroje by měly obsahovat i konkrétní potřebné legislativní změny, které umožní skutečnou implementaci SEK.
  • Vedle přípravy časových harmonogramů jednotlivých scénářů je třeba při přípravě SEK zvážit i harmonogram aktualizace dokumentu v budoucnu. Pravidelné aktualizace by měly probíhat periodicky ve střednědobém horizontu. SEK je nutné připravovat a následně aktualizovat v návaznosti na Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), Politiku ochrany klimatu (POK) a hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS a ENTSOE o bezpečnosti dodávky
  • Klíčem k úspěšné změně SEK bude nastavení procesu „governance“. Je nezbytné zajistit konzistentní přípravu SEK, POK a NKEP, což vyžaduje široké mezirezortní propojení, znalost technických a technologických trendů, EU legislativy napříč množstvím sektorů. SEK musí zahrnovat i aplikační strategii. Ta ke správnému nastavení nezbytně vyžaduje, aby se do přípravy SEK a jejích následných aktualizací krom relevantních státních institucí zapojily také odborné kapacity, zástupci energetického sektoru a zástupci odběratelů. 
  • Vzhledem ke strategickému významu SEK pro celou českou ekonomiku a současně k potřebě efektivní mezirezortní koordinace, by odpovědnost za přípravu SEK měla spadat pod vrcholové politické vedení. U jednotlivých cílů bude třeba specifikovat, jak se dosáhnou, rozdělit odpovědnost za implementaci konkrétním útvarům/ministerstvům. Průřezová opatření by tak měla být koordinována Úřadem vlády. Kromě MPO a MŽP, které se na vzniku SEK historicky podílely, by se mělo zapojit i Ministerstvo financí a Ministerstvo dopravy, v prvním případě kvůli nutnosti zajistit financování podporovaných aktivit, v druhém kvůli tomu, že na dopravu připadá cca čtvrtina veškeré spotřebované energie a sektor bude muset projít významnou proměnou. V Praze 12. dubna 2023

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

odvody

Když si začínající podnikatel odloží platby pojištění, ale v podnikání se mu nedaří, tak je stejně bude muset uhradit, nebo ne? A kde je pak nějaká pomoc? Protože ony i minimální zálohy budou díky vaší vládě dost vysoké. Uvědomujete si to? Proč jste vlastně na navýšení přistoupili, hlavně teď když ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Armáda ČR: Spokojený psí život v Kosovu, na vojenských základnách mají veškerý komfort

22:03 Armáda ČR: Spokojený psí život v Kosovu, na vojenských základnách mají veškerý komfort

V zahraničních operacích slouží kromě vojáků z povolání také jejich čtyřnozí kolegové. V Kosovu to j…