Svým rozhodnutím ze dne 7. července 2015, zveřejněným dnes, Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost, v níž stěžovatel čečenské národnosti mimo jiné namítal, že jeho vydání do Ruské federace by bylo v rozporu s článkem 3 Úmluvy.
Stěžovatel byl velitelem oddílu v První čečenské válce v letech 1994–1996. Po Druhé čečenské válce, do které se již nezapojil, se jeho jméno objevilo na seznamu čečenských bojovníků. Poté byl dvakrát údajně svévolně ruskými úřady zadržován. V roce 2003 pod falešným jménem přicestoval do České republiky.
V prosinci 2008 požádala Generální prokuratura Ruské federace Českou republiku o vydání stěžovatele k trestnímu stíhání pro trestný čin vraždy. V únoru 2011 ministr spravedlnosti vydání povolil poté, co české soudy rozhodly o jeho přípustnosti mimo jiné s přihlédnutím k diplomatickým zárukám poskytnutým ruskou stranou. Stěžovatel se vzápětí obrátil na Evropský soud a Ústavní soud, které na jeho návrh rozhodly o vydání předběžného opatření, resp. odkladu vykonatelnosti. Ústavní soud v září 2013 rozhodnutí ministra spravedlnosti zrušil poté, co plénum zaujalo právní názor, že ministr nemůže povolit vydání, dokud nebylo pravomocně skončeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně navazujícího soudního přezkumu.
V lednu 2009 totiž stěžovatel podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, které Ministerstvo vnitra opakovaně nevyhovělo. V červenci 2014 Nejvyšší správní soud poslední zamítavé rozhodnutí z dubna 2013 zrušil a věc vrátil Ministerstvu vnitra, které dosud v záležitosti znovu nerozhodlo.
Soud ve Štrasburku předně připomněl, že jednotlivec není ‚obětí‘ vyhoštění nebo vydání, pokud dané opatření není vykonatelné, jeho výkon byl odložen na neurčito nebo bylo jinak zbaveno právních účinků a je možné se proti jakémukoli rozhodnutí o realizaci vyhoštění či vydání bránit před vnitrostátními soudy. Dále konstatoval, že ve světle právního názoru, který Ústavní soud vyslovil, není možné stěžovatele do skončení řízení o udělení mezinárodní ochrany vydat; toto řízení přitom stále probíhá. Na vnitrostátní úrovni tedy v současné době neexistuje žádné rozhodnutí, na základě něhož by mohl být stěžovatel vydán, a proto je třeba jeho stížnost podle Soudu odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
