Stavební úřad v Olomouci povolil na základě nezákonného závazného stanoviska památkářů umístění stavby, která může nevratně poškodit historické panorama městské památkové rezervace, na základě nezákonných závazných stanovisek a v rozporu s územním plánem. Těchto skutečností si přitom byl plně vědom. O věci navíc rozhodovali úředníci magistrátu, u nichž lze pochybovat o jejich nepodjatosti, protože magistrát prostřednictvím svého primátora uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město zavázalo pod hrozbou sankcí, že nebude stavební činnosti developera v dané lokalitě bránit.

Protože územní rozhodnutí již nabylo právní moci a stavebníkovi nic nebrání v tom, aby požádal o vydání stavebního povolení a zahájil výstavbu, požádala ombudsmanka Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání a také o přiznání odkladného účinku žalobě. Předešlo by se tak riziku nevratných zásahů do území.

Jednáním magistrátu města Olomouc byl porušen zájem na zachování hodnot městské památkové rezervace umístěním výškové stavby v ochranném památkovém pásmu. Byl rovněž porušen veřejný zájem na zachování hodnot území umístěním stavby v rozporu s územním plánem města a porušen byl také veřejný zájem na příznivé životní prostředí v důsledku neposouzení vlivu stavby na krajinný ráz.