Ombudsmanka se na sněmovnu obrací ve věci omezení práv seniorů a také opatrovníků

22.04.2015 17:28

Většinu systémových problémů, na které ochránkyně narazí během šetření, se daří odstraňovat průběžně díky intenzivním jednáním s ministerstvy či prostřednictvím připomínek k chystaným zákonům. Na Poslaneckou sněmovnu se proto za rok 2014 ochránkyně obrací pouze s pěti doporučeními.

Ombudsmanka se na sněmovnu obrací ve věci omezení práv seniorů a také opatrovníků
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová na setkání s občany ve Valašském Meziříčí

Dvě nejzásadnější se týkají ochrany práv seniorů a osob s omezenou svéprávností. Ochránkyně upozorňuje zejména na skutečnost, že v České republice chybí zákonné vymezení podmínek, za nichž lze omezit svobodu člověka v zařízení sociálních služeb (tzv. sociální detence). Jedná se o domovy se zvláštním režimem či jiná pobytová zařízení, která klient nemůže volně opustit nebo je omezen jeho kontakt s vnějším světem. „V řadě případů je sice smyslem omezení chránit klienta, ale i v takové situaci, pokud se tak děje bez zákonného podkladu, jde o protiústavní zásah do jeho osobní svobody. Je opravdu nutné zákonem jasně stanovit podmínky tzv. sociální detence,“ míní veřejná ochránkyně práv s tím, že přijmout takový zákon doporučoval už v roce 2011 tehdejší ochránce Pavel Varvařovský.

V souvislosti s ochranou práv osob se zdravotním postižením upozorňuje ochránkyně poslance také na chybějící opatrovnický zákon, který by vymezil práva a povinnosti opatrovníka, stanovil zásady výkonu opatrovnictví, vymezil kontroly opatrovníků a také financování veřejného opatrovnictví. „Opakovaně se setkáváme s případy nesouladu mezi přáním opatrovaného a jeho zájmy, které má opatrovník chránit. Někteří opatrovníci jsou zcela nečinní, jiní naopak vyvíjejí aktivity, které mohou být pro opatrovaného nežádoucí,“ vysvětluje ochránkyně důsledky současného stavu a dodává: „Na tento zákon čeká odborná veřejnost a především obce, které veřejné opatrovnictví vykonávají, už řadu let a jeho přijetí předpokládá i občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti však dosud nebylo v této věci dostatečně aktivní.“ Podle veřejné ochránkyně práv vede dlouhodobá absence zákona k plošnému porušování práv osob se zdravotním postižením.

Z šetřených případů lidí v hmotné nouzi vyplynulo další doporučení ochránkyně Poslanecké sněmovně. Ochránkyně zjistila, že zákon neupravuje postup pro stanovení výše obvyklého nájemného a ani jiný předpis nestanoví, jak zjišťovat úhradu v místě obvyklou za jinou formu bydlení (např. za ubytovnu, zařízení sociálních služeb, jiný než obytný prostor). Při rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi přitom úřady zohledňují náklady na bydlení maximálně do výše obvyklého nájemného. Výsledkem je nejednotný postup úřadů a nepředvídatelné rozhodování, které nese i známky libovůle. Ochránkyně proto doporučuje změnu právních předpisů tak, aby byla stanovena kritéria či postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.

Zbývající dvě doporučení ochránkyně Poslanecké sněmovně se týkají odvozené diskriminace a veřejného zdravotního pojištění cizinců, které by podle ochránkyně mělo zahrnout dlouhodobě zde pobývající osoby samostatně výdělečně činné a rodinné příslušníky podnikajících cizinců s trvalým pobytem v ČR.

Rok 2014: především pomoc s typickými problémy v české společnosti

V roce 2014 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 8202 lidí se stížnostmi na úřady. Kromě toho šetřila ochránkyně 332 podnětů, v nichž bylo namítáno nerovné zacházení, a provedla 19 neohlášených systematických návštěv zařízení, v nichž se nacházejí lidé omezení na svobodě. Kromě toho uplatnila ochránkyně připomínky k 34 návrhům právních předpisů a vstoupila do pěti řízení u Ústavního soudu.

„Rok 2014 se ve všem podstatném neodlišoval od předchozích. K nejtypičtějším problémům, kde se nám ale také nejvíc daří lidem pomáhat, patřily stížnosti na špatně stanovené datum vzniku invalidity při přiznávání invalidního důchodu, problémy při vyřizování dávek pomoci v hmotné nouzi, stížnosti týkající se stavebního řízení nebo problémy styku dítěte s rodiči,“ vypočítává ochránkyně Anna Šabatová stručnou charakteristiku roku s tím, že právě rodinná situace byla i nejčastějším tématem stížností, s nimiž se na ni obracely děti či mladí dospělí.

Neubývá ani stížností týkajících se exekucí, ačkoli přímo činností exekutorů se ochránkyně zabývat nemůže. Poukázala však kriticky na případy, kdy exekutor vydá exekuční příkazy k prodeji nemovitosti, která svou hodnotou vysoko přesahuje vymáhanou pohledávku, a exekutor má navíc možnost volit jiné způsoby exekuce. Takové jednání exekutorů považuje ochránkyně za nepřípustné a uvítala úsilí ministerstva spravedlnosti postihovat je za takový nepřiměřený postup.

Ochránkyně se také několikrát úspěšně zastala lidí, po nichž úřady vymáhaly přeplatek na dávce nemocenského pojištění nebo na důchodu. Přeplatek vznikl vinou úřadu, přičemž příjemci dávky splnili všechny zákonné povinnosti. Kriticky se v této souvislosti ochránkyně vyjádřila ke snaze úřadů uzavřít s příjemcem dávky dohodu, kterou by uznal svůj dluh. Taková dohoda je podle ochránkyně nezákonná, a jestliže nelze prokázat třeba jen nevědomé zavinění příjemce, nelze po něm přeplatek vymáhat.

Ve stížnostech z oblasti zdravotnictví se ochránkyně často zabývala otázkou ustavování nezávislých odborníků a odborných komisí krajskými úřady při vyřizování stížností na postup poskytovatele zdravotních služeb. Upozorňovala, že si úřad nemůže vystačit pouze s vlastními zaměstnanci, ale musí skutečně zajistit nezávislost odborníků.

V oblasti stavebnictví v loňském roce přetrvával problém s vymáháním rozhodnutí vydaných stavebními úřady ve veřejném zájmu. Jedná se především o rozhodnutí o odstranění stavby, nařízení zabezpečovacích prací apod. a stavební úřady na jejich výkon nemají finanční prostředky. Jejich nečinností je tak fakticky tolerován nezákonný stav. Po řadě jednání s ústředními orgány a zástupci obcí a měst přislíbilo ministerstvo financí vyčlenit ze státního rozpočtu částku ke krytí nákladů těchto nákladů.

Opakovaně se v průběhu roku 2014 objevovaly stížnosti na nedostatečné posuzování vlivu zamýšlených investičních záměrů na životní prostředí. Ilustrovat to lze na příkladu záměru vybudovat několikapodlažní stavbu s podzemními garážemi na území městské památkové rezervace bez řádného posouzení vlivu na životní prostředí. Naopak k pozitivnímu posunu dochází v oblasti památkové péče, kde Ministerstvo kultury do připravovaného nového památkového zákona zařadilo i ochráncem dlouhodobě doporučovanou možnost dotací vlastníkům nemovitostí v památkových územích.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Královéhradecký kraj: Vybrané turistické linky už vyjely

16:13 Královéhradecký kraj: Vybrané turistické linky už vyjely

V sobotu 27. dubna vyjely vybrané turistické autobusové a vlakové linky Veřejné dopravy Královéhrade…