Vznik ústavu je spojen se Vzduchoplaveckým studijním ústavem v Praze, který vznikl krátce po vzniku Československa. Od roku 1924 v něm působí Zdravotnická sekce - pracoviště, fyziologického a psychologického výzkumu letových zátěží.  Ta už od roku 1937 má k dispozici podtlakovou komorou a postupně začíná posuzovat zdravotní způsobilost letců. Ústav leteckého zdravotnictví vzniká až v roce 1953. Důvodem bylo vyzbrojení vojenského letectva prvními proudovými letouny, neuspokojivý stav bezpečnosti létání a postupné zvyšování počtu leteckých lékařů v terénu. Sjednotily se tak dosavadní výzkum v oblasti leteckého lékařství a letecké hygieny, preventivní a posudková péče o vojenský a civilní letecký personál a aktivity v oblasti prevence a vyšetřování leteckých nehod.

„U uchazečů o profesi vojenského pilota se předpokládá výjimečně dobrý zdravotní stav. Pokud zájemce uspěje u přijímacího řízení, je cestou Krajského vojenského velitelství odeslán do našeho ústavu, kde se podrobí komplexnímu vyšetření. Po jeho absolvování je definitivně rozhodnuto o jeho přijetí, případně jsou určena možná omezení. Pod naším dohledem pak zůstává student i po dobu studia a také po celou svou kariéru pilota,“ uvádí ředitel ústavu Petr Chmátal, který dodává: „Když je nějakému pilotovi během pravidelné letecko-lékařské prohlídky odhalena zdravotní komplikace, například hypertenze, nemusí to nutně znamenat konec létání. Dotyčnému se stanoví dočasná neschopnost k létání a naordinuje léčba. Po normalizaci hodnot krevního tlaku umožňujeme opět návrat k létání.“

Odolnost proti přetlaku či antig-manévry

Kromě klasických metod lékařského vyšetření, jakým je rozbor moči, vyšetření zraku a sluchu atp., čekají na piloty testy na výcvikově-expertizním odboru ULZ, který se nachází v areálu ÚVN Praha. Patří k nim odolnost proti přetlaku, která se zjišťuje v přetlakových komorách. Pilot L-159 a JAS-39 Gripen zde podstoupí test podtlaku na výšku 25 000 ft spojený s dekompresí vyšší rychlostí. Dále jej čekají kontroly provádění antig-manévrů, kontrola ortostatické odolnosti metodou podtlaku na dolní polovinu těla, demonstrace na prostorovém dezorientačním trenažéru GYRO IPT II (kde zažije pocit volného letu a další vybrané iluze). Výkonný výsadkář AČR zase vedle testu odolnosti v podtlakové komoře podstoupí simulaci sestupu rychlostí volného pádu pro kontrolu barofunkce se zpomalením (jakoby se mu otevřel padák).