„Ceny Akademie věd chápu jako velké povzbuzení pro vědce, pro ty mladší z nich to je pak především motivace, aby u vědy zůstali a nadále ji vykonávali s nadšením a nasazením,“ říká prof. Eva Zažímalová.
Cenu AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzali dr. Lukáš Palatinus se svými kolegy a kolegyněmi z týmu Fyzikálního ústavu, prof. Marek Jindra z Biologického centra a dr. Josef Houštěk s kolegy a kolegyněmi z Fyziologického ústavu. Cenu AV ČR pro vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce převzali dr. Rhys Taylor z Astronomického ústavu AV ČR, dr. Filip Kolář z Botanického ústavu a dr. Filip Vostal z Filosofického ústavu.
Cenu předsedkyně AV ČR za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2017 obdrželi prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky a prof. Jaroslav Peregrin z Filosofického ústavu. Zakladatel Nadačního fondu Neuron dr. Karel Janeček pak udělili ještě další cenu za popularizaci vědy, a tu si vysloužil dr. Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu.
Stručné informace k oceněným a jejich práci:
1/ Cena AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu:
Dr.rer.nat. Lukáš Palatinus a autorský tým Fyzikálního ústavu AV ČR: RNDr. Mariana Klementová, Ph.D., Mgr. Petr Brázda, Ph.D., RNDr. Václav Petříček, CSc., MPhys. Cinthia Antunes Correa, Ph.D. zavědecký výsledek Určování krystalových struktur z dat elektronové difrakční tomografie.
Klíčovým přínosem Dr. Palatinuse a jeho týmu byl vývoj algoritmu a programu pro detailní určení krystalové struktury, tzv. strukturního upřesnění, pomocí elektronových difrakčních dat. Podařilo se jim to jako prvním na světě. O výzkumu vyšel článek v prestižním časopise Science včetně upoutávky na titulní stránce.
Prof. RNDr. Marek Jindra, CSc., Biologické centrum AV ČR za vědecký výsledek Objev receptoru pro juvenilní hormon hmyzu
Vývoj a rozmnožování hmyzu závisí na tzv. juvenilním hormonu. Molekulární podstata účinku tohoto hormonu dosud nebyla známa, protože se nedařilo nalézt jeho receptor. Podařilo se to až díky průlomovým pracím z laboratoře M. Jindry. Jeho poznatky zcela změnily dosavadní kurs ve výzkumu endokrinologie hmyzu.
MUDr. Josef Houštěk, DrSc. a autorský tým Fyziologického ústavu AV ČR: RNDr. Tomáš Mráček, Ph.D., RNDr. Marek Vrbacký, Ph.D., Mgr. Kateřina Tauchmannová, Ph.D., Mgr. Nikola Kovářová, Ph.D., Mgr. Petr Pecina, Ph.D., Mgr. Jana Kovalčíková, za vědecký výsledek Energetický metabolismus a patogenní mechanismy mitochondriálních chorob
Ve spolupráci s IKEM vědci studovali význam mitochondriálního metabolizmu v patogenezi srdečního selháni. Prokázali, že zde dochází jak k energetické dysfunkci, tak ke zvýšenému oxidačnímu stresu a celý proces je spojen s redukcí obsahu železa v myokardu. Zaměřili se rovněž na studium nativní organizace respiračního řetězce a prokázali existenci několika supramolekulárních struktur, které mohou regulovat účinnost energetického metabolismu za různých fyziologických stavů.
2/ Cena AV ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce:
Dr. Rhys Taylor, PhD, Astronomický ústav AV ČR za vědecký výsledek Původ opticky neviditelných oblaků mezihvězdného vodíku: temné galaxie nebo slapové zbytky?
Rhys Taylor pomocí citlivého radioteleskopu Arecibo v Portoriku zmapoval část kupy galaxií v souhvězdí Panny a objevil celkem 6 opticky neviditelných oblaků HI se šířkou emisní čáry odpovídající opticky zářícím galaxiím.
RNDr. Filip Kolář, Ph.D., Botanický ústav AV ČR za vědecký výsledek Evoluce rostlin v odpovědi na čtvrtohorní klimatické změny
Ústředním tématem výzkumu je časoprostorová dynamika vývoje flóry v temperátní Evropě a horách Jižní Ameriky v odezvě na změny klimatu ve čtvrtohorách. Pomocí spektra nových molekulárních metod kombinovaných s ekologickými a biogeografickými přístupy dokládá Filip Kolář překvapivou dynamiku a rychlost evoluce rostlin.
Filip Vostal, PhD, Filosofický ústav AV ČR za knihu Zrychlující akademie: Měnící se struktura akademického času
Kniha Accelerating Academia čerpající z empirického výzkumu, který autor realizoval jako součást doktorského studia na University of Bristol ve Velké Británii, představuje první ucelenou tezi zkoumající vlivnou teorii sociální akcelerace v akademickém prostředí.
3/ Cena předsedkyně AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2017
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je autorem desítek novinových článků a rozhovorů v celostátních denících a popularizačních časopisech. Četná jsou jeho rozhlasová (Leonardo, Meteor) i televizní vystoupení (diskuse o očkování, komentáře k novým objevům, Nobelových cenám atd.). Zájemci o vědecká témata ho znají i z jeho blogu na Aktuálně.cz, na serveru Česká pozice a na portálu Věda a výzkum. Prof. Hořejší je jedním z nejcitovanějších českých vědců v oboru molekulární imunologie (více než 10.700 citací, Hirschův index 56).
Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., DSc., Filosofický ústav AV ČR
V posledních letech napsal, (spolu)přeložil a (spolu)editoval téměř 30 knih se záměrem uvést analytickou filosofii a filosofickou logiku do zdejšího filosofického kontextu a zpřístupnit filosofii veřejnosti. Zmiňme např. Filozofie pro normální lidi (Dokořán, 2008) nebo Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl, (Dokořán 2014). Aktivní je také na internetu, známý je např. jeho blog na kanálu Youtube Radost z logiky.
4/ Cena předsedkyně AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy
Cena předsedkyně AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy se uděluje vědeckým pracovníkům do věku 40 let za vynikající výsledky, které přispívají k propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací od roku 2016. Cenu předá předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. a zakladatel Nadačního fondu Neuron Mgr. Karel Janeček, MBA, Ph.D. Ocenění je finančně podpořeno osobní prémií ve výši 100 000 Kč. Letos cenu získal dr. Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR.
RNDr. Martin Ledinský, Ph.D.
Ve své práci se zaměřuje na mapování Ramanova rozptylu a fotoluminiscence v kombinaci s mikroskopií atomárních sil a zkoumá především nanostruktury založené na tenkých vrstvách a nanostrukturách křemíku, diamantu nebo organických polovodičů.Popularizaci se věnuje mj. v rámci projektu Otevřená věda. Pravidelně vystupuje na Veletrhu vědy a v rámci dní otevřených dveří svého vědeckého pracoviště. Zájem o fyziku se snaží vzbudit i mezi studenty středních a základních škol, a dokonce u dětí z mateřské školy „Lvíčata“ při ČVUT.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva