Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v nejvyšší soudní instituce a na kontrolní instituce v naší zemi.
Česká obchodní inspekce patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce v naší zemi, důvěřují jí téměř tři čtvrtiny občanů (72 %). Více než třípětinová většina veřejnosti má důvěru v Nejvyšší soud (65 %), Ústavní soud (62 %) a Nejvyšší správní soud (61 %). Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a ombudsmance důvěřují rovněž zhruba tři pětiny lidí (62 %, resp. 61 %).
Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů
Oproti loňskému průzkumu jsme zaznamenali snížení míry důvěry u soudních institucí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a také u Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejde o dramatické změny, jen pokles v řádu jednotek procent.
Z časové řady STEM je patrné, že hodnocení nejvyšších soudních institucí je vzájemně dosti provázané – případné vzestupy a poklesy se vesměs týkají všech sledovaných soudů. Ukazuje se, že jak důvěra v Ústavní soud, tak v Nejvyšší soud od roku 2007 oslabovala. V roce 2013 došlo k jednorázovému výkyvu k vyšším hodnotám (ve kterém se pravděpodobně odrazila práce justice a policie na korupčních kauzách, z nichž nejznámější je zadržení Davida Ratha). Po návratu k míře důvěry před vychýlením následovalo období relativní stability, které prozatím ukončilo aktuální snížení míry důvěry v soudní instituce (pro přehlednost následujícího grafu ze soudních institucí vybíráme „zástupce“ – Ústavní soud).
Nejvyšší kontrolní úřad se těšil řadu let vysoké důvěře lidí (kolem 70 %). Pravděpodobně pod vlivem událostí okolo hospodaření úřadu a tehdejšího prezidenta Františka Dohnala důvěryhodnost této instituce na podzim roku 2009 prudce poklesla až k hranici 50 %, na které se pohybovala až do Dohnalova odchodu z funkce v roce 2012. V březnu 2013 se prezidentem NKÚ stal dosavadní viceprezident Miloslav Kala. Po této změně se důvěryhodnost NKÚ zvýšila až na dvě třetiny, na které se stabilně držela v následujících letech.
Pramen: STEM, Trendy 1994-2019
Podíl důvěřujících v soudní instituce a Nejvyšší kontrolní úřad je vyšší mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Vliv mají také politické preference, soudním institucím a NKÚ častěji důvěřují sympatizanti KDU-ČSL, STAN a ANO, naopak mezi stoupenci SPD a KSČM je důvěra v tyto instituce významně nižší, kolem hranice 50 %.
Podíl důvěřujících Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podle stranických preferencí
(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)
Z časové řady k důvěře v ombudsmana je patrné, jak se v období působení prvního českého ombudsmana Otakara Motejla míra důvěryhodnosti veřejného ochránce práv postupně zvyšovala, až se ombudsman stal respektovanou součástí ústavního systému, které důvěřuje zhruba tříčtvrtinová většina občanů. Kredit neztratil ani po nástupu dalšího ombudsmana Pavla Varvařovského, který funkci vykonával od září 2010 do prosince 2013. Novým veřejným ochráncem práv se pak stala v únoru 2014 Anna Šabatová. V roce 2016 se míra důvěry ve veřejného ochránce práv snížila, pravděpodobně v důsledku vystupování ombudsmanky v době uprchlické krize (ještě doplňme, že v roce 2016 došlo k mírné úpravě metodiky, kdy místo formulace „ombudsman“ byla v baterii institucí formulace „ombudsmanka“). V následujících letech míra důvěry v ombudsmanku jen mírně posílila, stále je však daleko od hodnot před rokem 2016.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
