Výsledkem historického i stávajícího způsobu hospodaření na lokalitě Soutok je vysoký podíl listnatých dřevina a celkově pestrá dřevinná skladba s dosud převážně příznivou vitalitou dřevin s nízkou defoliací. To ve svém důsledku znamená vysokou ekologickou stabilitu daného území. Případné omezování nebo dokonce vyloučení lesního hospodaření do budoucna (pasivní management) by vedlo k postupnému rozpadu starých dubových porostů s následným dopadem do plnění všech funkcí lesů, zejména funkce klimatické, vodohospodářské a půdoochranné.
„Je prokázáno, že současného příznivého stavu lesního ekosystému bylo dosaženo právě převahou aktivního managementu v lesích nad managementem pasivním. Omezování až vylučování promyšlené a v daných přírodních podmínkách osvědčené, resp. často jediné reálné obnovy lesů, je v období probíhající klimatické změny nezodpovědným hazardem s přírodě blízkým lesním ekosystémem plnícím v daném místě a čase všechny funkce lesa“, uvádí předseda SVOL František Kučera v reakci na stanovisko vybraných odborných společností k hospodaření na území tzv. Moravské Amazonie. A dodává: „Převážně bezzásahový režim v podmínkách nivních stanovišť by vedl k postupnému usychání a rozpadu stávajících smíšených listnatých porostů, které by nebyly nahrazeny následnými lesními porosty. I kdyby tímto způsobem v některých lokalitách přece jen došlo ke zvýšení početnosti některého chráněného druhu, pro existenci a optimální fungování celého lesního ekosystému by byly nově vzniklé přírodní (klimatické a půdní) i porostní poměry nevhodné s negativními dopady do budoucího plnění všech funkcí lesů“.
V dané lokalitě se již nyní nachází vysoký podíl lesů s vyloučeným nebo omezeným hospodařením. Další omezování lesního hospodaření s vlivem na celkovou produkci dřevní hmoty je s ohledem na probíhající klimatickou změnu hazardem s existencí lesů v celé oblasti. I zde je nutno počítat s negativním vývojem adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny, navíc výběr lesních dřevin v dané nadmořské výšce je relativně úzký a proto obtížně nahraditelný jinými dřevinami.
Požadavky na hospodaření v lesích od úzce zaměřených specialistů reprezentujících úzké ochranářské pojetí, se často liší a někdy jsou i na stejné lokalitě protichůdné (např. pro některé druhy motýlů je nutné výrazné snížení zakmenění lesního porostu, které však jiným chráněným druhům hmyzu nevyhovuje). Lesní hospodářství jako komplexní lidská činnost v převážně kulturní krajině oproti tomu musí skloubit nejen požadavky z hlediska ochrany přírody (rozdílné požadavky různých vědeckých pracovišť), ale optimalizovat způsob lesního hospodaření jako celek, tj. jak požadavky ekologické, tak i sociální a produkční.
SVOL vysoce oceňuje dosavadní přínos Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., v oblasti udržitelného využívání této kulturní krajiny a ochraně přírody, včetně lužních lesů a ztotožňuje se stanoviskem náměstka ministra Patrika Mlynáře. „K zachování přírodních hodnot lužních lesů je zapotřebí chránit území se všemi formami udržitelného využívání krajiny, s ohledem na majitele pozemků a hospodařící subjekty a občany, kteří v lokalitě žijí. Případné změny musí být předmětem fundované diskuse se všemi zájmovými skupinami, nikoliv nátlakovou kampaní“, dodává František Kučera.
Podle spolku Soutok Lanžhot chybí Ministerstvu životního prostředí a ochranářským aktivitám na rozdíl od lesníků důkaz, že své zájmy prosazují trvale udržitelným způsobem. „O nutnosti ochrany lužních lesů nepochybuje žádný soudný člověk, ale posláním orgánů ochrany přírody má být systémové řešení ochrany těch nejhodnotnějších ekosystémů, a ne zákazy a omezování činností v krajině, motivované skupinovými dojmy a pocity. Jsme přesvědčeni o tom, že snahy převládajícího emotivního řízení ochrany přírody v lužních lesích na Soutoku by nemělo kladný, ale záporný efekt nejenom na les jako takový, ale také na většinu předmětů ochrany území Natury 2000“, uvádí předseda spolku Soutok Lanžhot Antonín Hostina. „Spolek Soutok Lanžhot a majitelé pozemků na soutoku plně souhlasí s prohlášením předsedy SVOL Františka Kučery a náměstka Patrika Mlynáře. Za to, co dokázali lesníci díky důmyslné obnově závlahových kanálů z dob Lichtenštejnů a jejich následné rozšíření, by měli být oceňováni, a ne nesmyslně dehonestováni. Díky tomuto kroku lesníků můžeme dneska nazývat území soutoku řek Moravy a Dyje „Moravskou Amazonií“ a ne „Moravskou Saharou“, doplňuje Antonín Hostina.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
