Ve kterých případech neplatí za studenty střední nebo vysoké školy pojistné na zdravotní pojištění stát?
ODPOVĚĎ:
Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za středoškolské a vysokoškolské studenty – jako za nezaopatřené děti – do dovršení 26 let věku. To je základní limit: stát přestává platit pojistné za studenta dnem 26. narozenin. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba 1. 5., má tímto jedním dnem registrace v kategorii státních pojištěnců vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý měsíc květen.
Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak – až na dále uvedenou výjimku doktorandů – si už musí platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud není současně zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou (a nepatří mezi státní pojištěnce z jiného důvodu, třeba jako poživatel invalidního důchodu).
S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny státních pojištěnců o osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zároveň zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými. Zařazení do této kategorie se nevylučuje s prací na tzv. podlimitní dohody (DPP s příjmem do 10 000 Kč a DPČ s příjmem nižším než 3 000 Kč), kdy se dotyčný nestává zaměstnancem. U podmínky, že doktorand nesmí být ani OSVČ, je třeba si dát např. pozor na autorské honoráře – pokud příjem z autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se pojištěnec za OSVČ.
U studentů středních a vysokých škol obecně je stát plátcem pojistného jak v době studia, tak v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky, včetně doby „mezi školami“, pokud tím dítě bezprostředně pokračuje ve studiu (od skončení studia na SŠ do dne, kdy se stane studentem jiné střední nebo vysoké školy, od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy).
Střední škola (gymnázium, střední odborná škola, vyšší odborná škola, konzervatoř, střední odborné učiliště) však musí figurovat v rejstříku škol a školských zařízení – pokud by v něm zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát pojistné neplatí. Ani u takto registrované střední školy však student není nezaopatřeným dítětem (a tedy není osobou, za kterou platí pojistné stát) v situaci, kdy jde o dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ a student je současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí; zde nerozhoduje forma studia, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé, nebo státní.
Stát také přestává platit pojistné při přerušení studia na středních a vysokých školách. V té době nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání, což zákon vyžaduje pro uznání dítěte za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz. Pojišťovně je však třeba předložit potvrzení ošetřujícího lékaře, že dotyčný v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. Studentky pak musíme upozornit na to, že těhotenství není považováno za důvod pro přerušení studia pro nemoc nebo úraz.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
