Lidé, kteří bydlí blízko baru, mají údajně větší sklony se opíjet. Vyplývá to z nové studie finských vědců, o níž informovala agentura Reuters.
Autoři studie sledovali chování 55.000 dospělých Finů v průběhu sedmi let. Zjistili přitom, že u řady lidí, kteří se přestěhovali do blízkosti podniku podávajícího alkoholické nápoje, se zvýšil příjem alkoholu.
"Přesun bydliště do blízkosti baru je v jistém počtu případů spojen se zvýšením nebezpečné konzumace alkoholu. Přestěhování do větší vzdálenosti od baru provází naopak snížení konzumace," uvedla vedoucí výzkumu Jaana Halonenová z finského institutu pro zdraví zaměstnanců, který sídlí ve městě Kuopio.
Halonenová a její kolegové na základě svého výzkumu dospěli k názoru, že když se člověk přestěhuje o kilometr blíž k baru, pravděpodobnost, že se z něj stane silný piják, se zvýší o 17 procent. Výrazem silný piják je přitom označován muž, který vypije víc než tři decilitry destilátu týdně, či žena, jež spotřebuje přes dva decilitry pálenky za týden.
Mezi lidmi, kteří měli do baru, hospody či hotelu s barem v průměru pouhých 120 metrů, bylo silných pijáků devět procent. Mezi těmi, kteří museli do nejbližšího zařízení podávajícího alkohol urazit 2,4 kilometru, jich bylo jen 7,5 procenta.
Autoři studie upozorňují, že pouhá krátká vzdálenost z místa bydliště do baru ještě nevede člověka k tomu, aby víc pil. Podle Halonenové nelze vyloučit ani to, že pijáci si záměrně vybírají místo bydliště tak, aby měli blízko do hospody. Expertka nicméně společně se svými kolegy sledovala i osoby, které se samy nepřestěhovaly, ale naopak bar se přestěhoval do jejich blízkosti. I v těchto případech dospěli autoři studie k podobným číslům.
Vědci brali v úvahu rovněž další faktory, jako například životní úroveň zkoumané čtvrti. Ve Finsku totiž mají výrazně větší sklon k pití lidé s nižšími příjmy, připomněla Halonenová.
Podle Halonenové a jejích kolegů problém pití alkoholu je u každého člověka svázaný s množstvím různých faktorů, omezení otvírací doby restauračních zařízení by ale mohlo snížit opíjení místního obyvatelstva.
Otázkou zůstává, nakolik lze výsledky studie použít i u jiných zemí, protože zvyky a kulturní normy se stát od státu liší, konstatovala Halonenová.
Autoři studie sledovali chování 55.000 dospělých Finů v průběhu sedmi let. Zjistili přitom, že u řady lidí, kteří se přestěhovali do blízkosti podniku podávajícího alkoholické nápoje, se zvýšil příjem alkoholu.
"Přesun bydliště do blízkosti baru je v jistém počtu případů spojen se zvýšením nebezpečné konzumace alkoholu. Přestěhování do větší vzdálenosti od baru provází naopak snížení konzumace," uvedla vedoucí výzkumu Jaana Halonenová z finského institutu pro zdraví zaměstnanců, který sídlí ve městě Kuopio.
Halonenová a její kolegové na základě svého výzkumu dospěli k názoru, že když se člověk přestěhuje o kilometr blíž k baru, pravděpodobnost, že se z něj stane silný piják, se zvýší o 17 procent. Výrazem silný piják je přitom označován muž, který vypije víc než tři decilitry destilátu týdně, či žena, jež spotřebuje přes dva decilitry pálenky za týden.
Mezi lidmi, kteří měli do baru, hospody či hotelu s barem v průměru pouhých 120 metrů, bylo silných pijáků devět procent. Mezi těmi, kteří museli do nejbližšího zařízení podávajícího alkohol urazit 2,4 kilometru, jich bylo jen 7,5 procenta.
Autoři studie upozorňují, že pouhá krátká vzdálenost z místa bydliště do baru ještě nevede člověka k tomu, aby víc pil. Podle Halonenové nelze vyloučit ani to, že pijáci si záměrně vybírají místo bydliště tak, aby měli blízko do hospody. Expertka nicméně společně se svými kolegy sledovala i osoby, které se samy nepřestěhovaly, ale naopak bar se přestěhoval do jejich blízkosti. I v těchto případech dospěli autoři studie k podobným číslům.
Vědci brali v úvahu rovněž další faktory, jako například životní úroveň zkoumané čtvrti. Ve Finsku totiž mají výrazně větší sklon k pití lidé s nižšími příjmy, připomněla Halonenová.
Podle Halonenové a jejích kolegů problém pití alkoholu je u každého člověka svázaný s množstvím různých faktorů, omezení otvírací doby restauračních zařízení by ale mohlo snížit opíjení místního obyvatelstva.
Otázkou zůstává, nakolik lze výsledky studie použít i u jiných zemí, protože zvyky a kulturní normy se stát od státu liší, konstatovala Halonenová.
(MB,ČTK,foto:archiv)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
