Odborníci proto volají po rozšíření sítě dětských psychologů, psychiatrů a sociálních pracovníků. Hovořilo se o tom v Olomouci na devátém ročníku Českého pediatrického kongresu, který se konal 21.5. 2010 a kterého se zúčastnilo přes 1300 odborníků z oboru dětského lékařství z tuzemska i zahraničí.
"Stále častěji se dětští lékaři setkávají s tím, že si děti stěžují například na bolesti břicha nebo hlavy, ale vyšetření neodhalí žádné organické nebo funkční příčiny. Jde o onemocnění, která mají původ v psychice dítěte, a je to celosvětový problém. Přináší ho dnešní uspěchaná doba," řekl přednosta Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Vladimír Mihál.
Podle Jany Kocourkové z Dětské psychiatrické kliniky FN Motol stojí za psychosomatickými onemocněními vždy souhra okolností. "Souvisí to s osobností dítě, které je třeba citlivé, křehké. Žije například v dysfunkční rodině, neumí se vyrovnat například s rozvodem rodičů, problémy po rozvodu a podobně. Vše se sčítá a ve výsledku to může vést k psychosomatické chorobě," uvedla lékařka. Jistý vliv může mít i sociální postavení rodiny.
Problémy tohoto typu podle praktické lékařky z Kladna Jarmily Seifertové zažívá až 30 procent dětí. Nejčastěji se to týká potomků z rodin, které se rozpadají, nebo v nich nepanují dobré vztahy. "Mnohdy problém neumějí řešit ani sami rodiče. Navíc v tuzemsku stále přetrvává stav, kdy lidé odmítají navštívit psychologa, natož psychiatra, protože je to špatná nálepka," doplnila lékařka.
Podle Mihála chybí malým pacientům a jejich rodinám větší psychosociální podpora. "Každé onemocnění automaticky pošle rodinu dolů nejen psychicky, ale také ekonomicky. Matka zůstává doma s dítětem, rodina doplácí na léky, hradí náklady na cestování k lékaři. To je moment, kdy by se do léčebného procesu vedle pediatra měl zapojit také psycholog a sociální pracovník. Síť těchto odborníků je poddimenzovaná, pediatři nemohou specialisty suplovat," upozornil Mihál.
Například ve velkých nemocnicích podpora funguje, ale po propuštění domů už tato péče nenavazuje, což považují pediatři za chybu. Psycholog by měl být dostupný jak v lůžkových pediatrických zařízeních, tak například ve školách či ve specializovaných soukromých praxích.
Potíže u dětí mohou přerůst například v poruchy příjmu potravy, růstu, u dívek pak v poruchy menstruačního cyklu a podobně.
"Stále častěji se dětští lékaři setkávají s tím, že si děti stěžují například na bolesti břicha nebo hlavy, ale vyšetření neodhalí žádné organické nebo funkční příčiny. Jde o onemocnění, která mají původ v psychice dítěte, a je to celosvětový problém. Přináší ho dnešní uspěchaná doba," řekl přednosta Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Vladimír Mihál.
Podle Jany Kocourkové z Dětské psychiatrické kliniky FN Motol stojí za psychosomatickými onemocněními vždy souhra okolností. "Souvisí to s osobností dítě, které je třeba citlivé, křehké. Žije například v dysfunkční rodině, neumí se vyrovnat například s rozvodem rodičů, problémy po rozvodu a podobně. Vše se sčítá a ve výsledku to může vést k psychosomatické chorobě," uvedla lékařka. Jistý vliv může mít i sociální postavení rodiny.
Problémy tohoto typu podle praktické lékařky z Kladna Jarmily Seifertové zažívá až 30 procent dětí. Nejčastěji se to týká potomků z rodin, které se rozpadají, nebo v nich nepanují dobré vztahy. "Mnohdy problém neumějí řešit ani sami rodiče. Navíc v tuzemsku stále přetrvává stav, kdy lidé odmítají navštívit psychologa, natož psychiatra, protože je to špatná nálepka," doplnila lékařka.
Podle Mihála chybí malým pacientům a jejich rodinám větší psychosociální podpora. "Každé onemocnění automaticky pošle rodinu dolů nejen psychicky, ale také ekonomicky. Matka zůstává doma s dítětem, rodina doplácí na léky, hradí náklady na cestování k lékaři. To je moment, kdy by se do léčebného procesu vedle pediatra měl zapojit také psycholog a sociální pracovník. Síť těchto odborníků je poddimenzovaná, pediatři nemohou specialisty suplovat," upozornil Mihál.
Například ve velkých nemocnicích podpora funguje, ale po propuštění domů už tato péče nenavazuje, což považují pediatři za chybu. Psycholog by měl být dostupný jak v lůžkových pediatrických zařízeních, tak například ve školách či ve specializovaných soukromých praxích.
Potíže u dětí mohou přerůst například v poruchy příjmu potravy, růstu, u dívek pak v poruchy menstruačního cyklu a podobně.
(mb,ČTK,foto:archiv)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
