Na pohotovosti pak takoví pacienti předstírají akutní problém a vůbec si neuvědomují, že lékař jejich divadlo zcela určitě prohlédne. Zavedením zvýšeného poplatku za návštěvu pohotovosti  se na této skutečnosti příliš mnoho nezměnilo.

Lékařská pohotovostní služba ovšem neslouží našemu pohodlí a nahánění časového skluzu, ale tomu, abychom měli dosažitelnou lékařskou pomoc v případě, že nás náhlé onemocnění postihne mimo běžnou ordinační dobu. Je také určena lidem, kteří mají trvalé bydliště v jiném místě a zdravotní problémy se objeví na návštěvě nebo na služební cestě.

U dětí je trochu jiná situace než u dospělých. Ti většinou dokážou odhadnout, zda začínající  bolest  v krku nebo zvýšenou teplotu zvládnou domácími prostředky a k lékaři půjdou teprve tehdy, když se stav nelepší nebo zhoršuje.

Děti ale ještě neumí příznaky nemoci popsat tak dobře, aby bylo jasné, zda je zvládneme. Jestliže má maminka pochybnosti, je lépe s dítětem opravdu na pohotovost zajít, než si posléze vyčítat, že jsme to neudělali. Zvláště vysoké horečky nebo průjmové onemocnění u dětí do tří let může být velmi nebezpečné a vyžaduje okamžitý lékařský zásah. Každá maminka má o své dítě, které má zdravotní problémy strach a pokud je vyšetří odborník, přispěje to k jejímu klidu a také k pohodě dítěte. Poplatek za návštěvu pohotovsti v tomto případě jistě ráda zaplatí.

U dospělého není ani průjem ani horečka důvodem k okamžitému běhu na pohotovost. Vždy je namístě zkusit nejprve osvědčené prostředky na snižování teploty, které máme v domácí lékárničce, dietu a klid na lůžku.

Vzhledem ke státní politice v oblasti pracovní neschopnosti se však často stává, že pacienti mají potíže již několik dní a k lékaři nejdou a když neustupují, vydají se o víkendu na pohotovost, aby v pondělí mohli zase nastoupit do práce.

Může se ovšem stát, že stav pacienta se skutečně změní z hodiny na hodinu a je velice závažný. Zde už nepomůže ani návštěva pohotovosti, nehledě na to, že neodborným převozem "po vlastní ose" můžeme nemocnému i ublížit. V takových případech voláme záchrannou službu  a máme-li skutečný pocit ohrožení, nenecháme se jen tak odbýt. Při úrazech, krvácení a náhlých změnách zdravotního stavu, bezvědomí, poruše dýchání nebo bolestech na hrudníku, náhlých poruchách chování, které je spojené s ohrožením života postiženého nebo jiných osob jde často o čas a každé váhání může mít nedozírné důsledky.

Čísla 112 a 155 bychom měli mít uložena v čele seznamu čísel v mobilním telefonu. Číslo 112 slouží k propojení všech složek záchranného systému a je vhodné i pro cizince, protože operátoři se zde domluví i anglicky.

Lékařskou pohotovostní službu bychom měli využívat při náhlých změnách zdravotního stavu, se kterými si nevíme rady. Chodit tam s chronickou bolestí zad nebo kloubů není určitě nutné, ale  pokud jsme bezradní, je lépe se na ni obrátit a dozvědět se, že návštěva byla zbytečná, než si později vyčítat, že jsem něco zanedbali.