Právě tady byli vězněni také ti, které obvinil komunistický režim. Často tu prožili nejhorší okamžiky svého života. „Je to ostuda Uherského Hradiště. Zdevastované, hrozné. Chodím kolem té budovy dvacet let, takže už to na mě nemá tak drastický vliv jako tenkrát. Ale musí se s tím něco dělat," uvedla Anna Honová, jednatelka uherskohradišťské konfederace politických vězňů pro ParlamentníListy.cz.
Co se dělo za zdmi věznice. Brutální způsoby vyšetřování
Dnes si těžko dokážeme něco podobného představit. Anna Honová strávila v uherskohradišťské věznici dva roky a čtyři měsíce za rozšiřování dokumentů, které vypovídaly o principech tehdejšího režimu. „Když jsme nosila po chodbách v koších špinavé prádlo, všimla jsme si, že je v některých partiích zakrvácené. Znamenalo to, že dozorci kopali vězně do varlat. Vím, že dávali špendlíky pod nehty. Běžné bylo kopání do hlavy. Způsoby vyšetřování byly strašné," vzpomíná Honová, která připouští, že k ženám se dozorci chovali lépe než k mužům. „Nenechali nás vyspat, stále se střídaly výslechy," dodala. Dnes má sama pocit, že současná vláda se s minulostí vyrovnala. K tomu, aby se podobné věci neopakovaly je ale potřeba si je připomínat. Právě k tomu by mělo sloužit muzeum totality, které má vzniknout právě v budově věznice v Uherském Hradišti.
Více čtěte:
Byli jsme v kriminále. Porno mají vězni zakázané. Mohou jen lehkou erotiku

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková