"Přitom je to jedna z mála věcí, která knížete opravdu tíží a v případě jeho vítězství ve volbách by mu nepříjemně komplikovala život na Hradě. Nejen kvůli tomu, že se musí soudit uvnitř rodiny, ale také přesahem jádra sporu na přecitlivělá politická témata, jako jsou Benešovy dekrety nebo restituční hranice," vysvětluje týdeník a připojuje čerstvé vyjádření od příbuzenské protistrany českého ministra zahraničí.
Hraběnka Pezoldová zpochybňuje, že Karel má dědická práva po někdejším knížeti z hlavní rodové větve Adolfu Schwarzenbergovi. Současný ministr zahraničí totiž pochází z vedlejší a chudší orlické větve rodu Schwarzenbergů. Už v mládí přitom získal majetek po hlubocké linii. V roce 1960 se stal většinovým dědicem díky tradici předávat majetky po meči. Po Adolfově smrti totiž přešel majetek na jeho bratrance Jindřicha, který měl však pouze dceru Alžbětu, adoptoval proto Karla Schwarzenberga, ne nějž majetek dále přešel.
Na větší část rodových statků ale ani tak Karel nedosáhl. Majetky zůstaly v Čechách, kde v té době dávno patřily státu. Jak týdeník Euro informuje, rozsáhlý majetek hlubocké větve, do něhož patřily také zámky v Krumlově, Třeboni, palác na Hradčanech a více než 50 tisíc hektarů lesů a luk, zabavili už nacisté. Hned po válce je zkonfiskovaly československé úřady s odvoláním na prezidentské dekrety Edvarda Beneše.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr