„Demokracie válku nevedou. Proto musíme z Ruska udělat demokracii.“ Vědci sepsali strategii pro pád Putina

01.08.2022 13:55 | Analýza

Co s Ruskem, kdyby Putin padl? To je otázka, kterou si položila čtveřice akademiků a politiků z bruselského think-tanku. Nechtějí opakovat chyby z devadesátých let, které podle nich přivedly k moci Putina, ačkoliv většina viny je prý na straně Rusů. Pokud nebude Rusko demokratické podle jejich představ, nebude v Evropě bezpečno, tvrdí. Nicméně tyto představy by znamenaly vytvořit Rusko úplně jiné, než jaké Rusové znají. A přesvědčit je, že to tak má být.

„Demokracie válku nevedou. Proto musíme z Ruska udělat demokracii.“ Vědci sepsali strategii pro pád Putina
Foto: Repro ČT24
Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin

Otázka „Co s Putinovým Ruskem?“ se pokládá téměř neustále. Ovšem poněkud vzácnější je otázka „Co s Ruskem bez Putina?“ Právě tu si položilo několik akademiků v Centru pro Evropská studia Wilfrieda Martense. Tento think-tank vede bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda a zabývá se podobnými otázkami ze středopravicového pohledu.

Konkrétně si akademici Andrius Kubilius, Vladimir Milov, Roland Freudenstein a Sergej Gurjev položili otázku, jak by vypadaly vztahy Evropy a Ruska, kdyby Rusko bylo demokratické. Kubilius je bývalý litevský premiér a v současnosti europoslanec, Milov pak ekonom a opoziční ruský politik, Roland Freudenstein pak šéfuje bruselskou odnož think-tanku GLOBSEC a Sergej Gurjev je profesor ekonomie z pařížského Instituts d'études politiques.

„Je nutné mít tuto strategii připravenou, aby EU mohla Rusům ukázat, i teď v čase války, že je naděje na normálnější život, pokud by došlo k transformaci Ruska. Ale aby se cokoliv z toho stalo, tak musí Putinovo Rusko prohrát válku na Ukrajině,“ uvádí autoři.

Kvůli rozpoutání války na Ukrajině považují autoři režim v Kremlu za totalitní a tvrdí, že i když západní lídři byli ochotní v obavách o bezpečnost Ruska s Putinem diskutovat v dialogu, tak Putin začal nevyprovokovanou válku, která destabilizovala Evropu a ještě dlouho ji destabilizovat bude. A kladou si otázku, jak se mohou Rusové tohoto režimu zbavit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

demokracie , EU , Rusko , Ukrajina , válka , Martens Centre

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

Ing. Jan Bartošek byl položen dotaz

jmenování premiéra

Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu

22:25 „Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu

Předvolební debata mezi zastánci a kritiky vlády se přiostřuje – každý tábor čte volební průzkumy po…