„Demokracie válku nevedou. Proto musíme z Ruska udělat demokracii.“ Vědci sepsali strategii pro pád Putina

01.08.2022 13:55 | Analýza

Co s Ruskem, kdyby Putin padl? To je otázka, kterou si položila čtveřice akademiků a politiků z bruselského think-tanku. Nechtějí opakovat chyby z devadesátých let, které podle nich přivedly k moci Putina, ačkoliv většina viny je prý na straně Rusů. Pokud nebude Rusko demokratické podle jejich představ, nebude v Evropě bezpečno, tvrdí. Nicméně tyto představy by znamenaly vytvořit Rusko úplně jiné, než jaké Rusové znají. A přesvědčit je, že to tak má být.

„Demokracie válku nevedou. Proto musíme z Ruska udělat demokracii.“ Vědci sepsali strategii pro pád Putina
Foto: Repro ČT24
Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin

Otázka „Co s Putinovým Ruskem?“ se pokládá téměř neustále. Ovšem poněkud vzácnější je otázka „Co s Ruskem bez Putina?“ Právě tu si položilo několik akademiků v Centru pro Evropská studia Wilfrieda Martense. Tento think-tank vede bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda a zabývá se podobnými otázkami ze středopravicového pohledu.

Konkrétně si akademici Andrius Kubilius, Vladimir Milov, Roland Freudenstein a Sergej Gurjev položili otázku, jak by vypadaly vztahy Evropy a Ruska, kdyby Rusko bylo demokratické. Kubilius je bývalý litevský premiér a v současnosti europoslanec, Milov pak ekonom a opoziční ruský politik, Roland Freudenstein pak šéfuje bruselskou odnož think-tanku GLOBSEC a Sergej Gurjev je profesor ekonomie z pařížského Instituts d'études politiques.

„Je nutné mít tuto strategii připravenou, aby EU mohla Rusům ukázat, i teď v čase války, že je naděje na normálnější život, pokud by došlo k transformaci Ruska. Ale aby se cokoliv z toho stalo, tak musí Putinovo Rusko prohrát válku na Ukrajině,“ uvádí autoři.

Kvůli rozpoutání války na Ukrajině považují autoři režim v Kremlu za totalitní a tvrdí, že i když západní lídři byli ochotní v obavách o bezpečnost Ruska s Putinem diskutovat v dialogu, tak Putin začal nevyprovokovanou válku, která destabilizovala Evropu a ještě dlouho ji destabilizovat bude. A kladou si otázku, jak se mohou Rusové tohoto režimu zbavit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

Mgr. Martin Baxa byl položen dotaz

Svoboda projevu

Když mluvíte o svobodě projevu, uvědomujete si, že to byla vaše vláda, která se ji snažila omezit? Kdo třeba vypínal weby nebo rozjel boj proti dezinformacím, za kterými jste schovávali podle mě úplně vše? A kdo urážel ty, co vyslovili jiný názor a nálepkoval je?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Šílené.“ Plán na zpravodajskou službu EU může mít tyto dopady

13:10 „Šílené.“ Plán na zpravodajskou službu EU může mít tyto dopady

Evropská komise chystá plán na zřízení unijní zpravodajské služby. Podléhat by měla přímo předsedkyn…