Debata o přijetí závazku 5 % výdajů na obranu, na kterém se spojenci ze Severoatlantické aliance domluvili na summitu v Haagu, na Slovinsku vyvolal debatu o tom, zda vůbec země chce v NATO setrvat.

Minulý pátek slovinský parlament v Lublani schválil návrh strany Levice na uspořádání konzultativního referenda o zvýšení obranných výdajů na 3 % hrubého domácího produktu do roku 2030, informuje server Euractiv. Pro návrh kromě Levice hlasovali také sociální demokraté, oba koaliční partneři hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba.

Hnutí Svoboda hlasovalo proti tomuto návrhu kvůli tomu, že premiér Golob se v Haagu zavázal ještě k vyššímu cíli – ke zvýšení obranných výdajů až na 5 % HDP do roku 2035.

Otázka ve schváleném konzultativním referendu se bude voličů ptát, „zda jsou pro to, aby Slovinsko v roce 2030 zvýšilo výdaje na obranu na 3 % HDP ročně, tedy přibližně na 2,1 miliardy eur“.

Na nespokojenost ve vládní koalici premiér Golob nicméně zareagoval nečekaným návrhem uspořádat další konzultativní referendum, tentokrát o samotném členství Slovinska v NATO.

„Existují pouze dvě možnosti: Buď zůstaneme v NATO a budeme platit členské příspěvky, nebo alianci opustíme. Vše ostatní je populistické klamání občanů Slovinska," uvedl Golob v prohlášení na X.

Slovinsko vstoupilo do NATO spolu s dalšími pobaltskými státy jako je například Litva, Lotyšsko a Estonsko v roce 2004. Slovinsko se rozhodlo vstoupit do aliance na základě referenda, v němž se 66 % občanů vyslovilo pro členství.

Rodinný dům či luxusní byt

Na to, jak obrovské by ve skutečnosti byly plánované výdaje na obranu ve výši 5 % HDP a kdo je bude ve skutečnosti platit, se pokusil upozornit ekonom Igor Jurišič. Ve svém komentáři, který publikoval server Morel.si, nejprve představil několik číselných údajů o Slovinsku.

Uvedl, že celkový hrubý domácí produkt Slovinska v roce 2024 činí přibližně 67 miliard eur. V současnosti země vydává na obranu 1,35 % HDP, zatímco například neutrální Rakousko vydává 1 % a Švýcarsko 0,7 %. Zvýšení na 5 % HDP by podle něj znamenalo nárůst o 3,65 %, což odpovídá částce 2,45 miliardy eur ročně.

Pro srovnání Jurišič uvedl, že ve Slovinsku je aktuálně přibližně 828 tisíc zaměstnanců, přičemž jejich průměrná mzda v roce 2024 činí 1 526 eur. Tím pádem by po přijetí závazku výdajů 5 % z HDP na obranu musel každý slovinský zaměstnanec zaplatit 2 959 eur ročně, což se rovná téměř dvěma měsíčním platům. Ve zkratce: každá šestá výplata by musela být vynaložena na splnění požadavků obrané aliance.

„Pár nebo rodina se dvěma zaměstnanci pracujícími 40 let tedy za 40 let utratí za splnění požadavků NATO 236 720 eur, které lze utratit za malý dvoupokojový byt v Lublani, luxusní třípokojový byt v Mariboru nebo solidní rodinný dům mimo centra měst,“ uvádí Jurišič.

Na občana – včetně dětí a starších osob, které nepracují – to vychází 1 150 eur ročně na osobu. Vezme-li se v potaz průměrná délka života 78,8 let, můžeme hovořit o 90 620 eurech.

Kdyby se tyto prostředky měly získat pouze zvýšením DPH, bylo by podle Jurišiče nutné příjmy z DPH zvýšit z 5,37 miliardy eur na 7,82 miliardy eur, tedy o 45 %. Sazby by tak vzrostly například z 9,5 % na 54,5 % a z 22 % na 67 %.

Vedle zvýšení daní zůstávají i další způsoby, jak by Slovinsko mohlo podle Juričiše vybrat potřebné peníze na obranu. Jedním z nich je například drastické snížení důchodů. Konkrétně Jurišič uvedl, že pokud by se snížily výdaje na důchody z přibližně 6,6 miliardy eur na 4,15 miliardy eur, znamenalo by to pokles penzí o 37 %.

„Samozřejmě můžeme prodat vše, co má nějakou hodnotu, a stát se otroky na vlastním území,“ dodává varovně Jurišič. Na základě svých propočtů pak tvrdí, že podpora zvyšování výdajů na obranu v podstatě znamená konec samostatného Slovinska.

Závěrem Jurišič upozornil na skutečnost, že při plnění závazku 5 % z HDP na výdaje na obranu už Slovinsko nebude mít prostředky například na výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení. Stejně tak by podle jeho názoru Slovinsko přišlo o svou úrodnou půdu, vodní zdroje či infrastrukturu.

„Je třeba se ptát, na co zbrojíme, když už nebudeme mít co bránit, nebo když veškerý náš majetek bude v rukou cizinců, které budeme jako poslušní členové NATO pečlivě chránit všemi zbraněmi, které jsme nashromáždili, a vlastními životy,“ píše Jurišič.

Z důvodů výše uvedených proto vyvozuje, že Slovinsku nezbývá jiná možnost než z NATO vystoupit. Šance, že bude Slovinská republika napadena, je navíc dle Jurišiče „extrémně malá“.

Psali jsme:

Skyline v zákulisí evropské obrany: Strategie, lobbing a přístup k moci

Stovky nových tanků. Němci mocně zbrojí

EU: 100 miliard eur pro Ukrajinu nad propastí

5 procent na zbraně a Gaza. Brazilský prezident rozbíjel Západ