"Tam, kde kdysi byl Babylon, je holá pláň a příchozím tam vítr píseň hrává...Příchozí se ptá, kam zmizel ten ráj," chtělo by se parafrázovat slovy ze známé písně k tomu, jak to dnes vypadá ve Slušovicích. Deník Aha! ale na začátek svého článku zvolil zcela jiná slova.

 „Jen zrezivělé reklamy a chátrající typické socialistické budovy připomínají někdejší slávu Slušovic na Zlínsku. Na fenomén konce osmdesátých let zdejší už jen vzpomínají a při současné hospodářské krizi snadno podléhají nostalgii,“ popisuje totiž Aha! jihomoravské městečko.

Platili tady kartami, peníze měli u místní banky

A okamžitě k tomu také připisuje, co vše se ve Slušovicích pěstovalo či vyrábělo krom toho, že se tam vyvíjely a vyráběly první počítače u nás. Družstvo Slušovice totiž mělo neskutečně široký záběr. Kupříkladu tu vyrábělo přípravky proti hmyzu - ty se vyvážely například do Asie - jogurty, pneumatiky, pěstovala se zde kukuřice, vyvíjely se tu nové krmné směsi.

Podnik dovážel zahraniční zboží tuzexového typu, které pak Slušovičtí prodávali ve vlastních prodejnách Kvatro. „V každé okolní obci měli podnikovou prodejnu, kde členové družstva mohli platit kartou, peníze měli u místní Banky Slušovice,“ zmiňuje k tomu bulvární deník.

Kdo pracoval, dostával dost peněz

A dnes? „Nic už tady dneska není. Pracoval jsem v družstvu a měl jsem všeho dost. Když to tu zkrachovalo, snažil jsem se podnikat. Nastaly problémy, takže jsem toho musel nechat. Dnes jsem bez práce a jen se rozhlížím, co mi tu ještě připomíná ty staré dobré Slušovice,“ uvedl osmapadesátiletý místní rodák Vladislav Vajďák.