Jeho cílem prý bylo české společnost ukázat, že válečná dynamika přetrvává: „Říkali jsme si, že divákům připadá konflikt už možná otřepaný, že nemá už takovou dynamiku jako na začátku. Tak jsme se rozhodli lidem ukázat i po těch čtyřech, pěti měsících války, že je tam stále dostatečné množství silných témat,“ zmínil Šilhan.
Podle svých slov, po většinu času stráveného na Ukrajině nepociťoval strach. „Nebudu říkat, že jsme uhýbali před střelami. První týden jsme byli v Kyjevě. Ten v zásadě funguje jako normální město, na první pohled tam nic zvláštního nenaznačuje, že by ta země byla v nejhorším evropském konfliktu od druhé světové války. Jiná situace je samozřejmě směrem na východ země.
Vybavuji si ale moment, kdy jsme natáčeli v Kyjevě u jedné zdevastované budovy, tak několik týdnů předtím tam běloruská novinářka zemřela při náletu. Je to osud, součást naší práci a jdeme tam s tím dobrovolně,“ doplnil zpravodaj ČT, že s takovým rizikem novinář musí ve válečné oblasti počítat.
V Kyjevě byl v červnu v době, kdy Rusové znovu ostřelovali hlavní město, bylo to brzy ráno. Na místě byl mezi prvními novináři, kteří se svými kameramany vyrazili do terénu, jejich záběry použilo zhruba dalších 40 programů dvaceti různých televizních společnost. K této exkluzivitě Šilhán podotkl: „Válečný konflikt není místo, kde by mezi sebou měli novináři soupeřit. Byla to specifická situace, nelenili jsme. Nebylo po pro mě nejdůležitější, jestli bude ohlas takový nebo makový, tu práci děláme primárně pro české diváky, kteří si nás platí,“ poznamenal.
Popsal, jaký dojem na něj Ukrajina a Ukrajinci udělali: „V první řadě pro mě bylo šokem, jak je to nesmírně velká země, při pohledu na glóbus jsme si to nedovedl představit. Ta země je bohatá, západ země je úplně jiný přírodou, tak myšlením lidí, oproti východu. Sever a jih jsou zase také trochu jiné.
Já jsem si tam velmi poopravil svůj možná stereotypní názor na Ukrajince. Včera jsem mluvil s ukrajinskou vicepremiérkou, která říkala jednu moc hezkou věc: ‚My Ukrajinci teď bojujeme o přežití, o přežití nás jako národa.‘ A když jsem se jí ptal, jaký by mohl být realistický výsledek války, tak říkala: ‚Jediná věc, která zajistí Ukrajině mír, je vítězství Ukrajiny, protože jakýkoli další scénář vývoje války bude znamenat jenom pokračující boje v zemi.“
„Mě Ukrajinci opravdu překvapili svou statečností. Oni jsou národ, který si prožil hodně těžkých dějinných historických zkoušek, které možná teď k překvapení celé Evropy a světa prostě zužitkovávají,“ pokračoval novinář Šilhan.
„Válka trvá téměř pět měsíců a na lidech tam je znát taková letargie, únava lidí. Točili jsme s lidmi na východě Ukrajiny, ve vesnicích často odříznutých. Ti lidé nám tam říkali: ‚Máme tu svou farmu, nějak musíme vyžít a je nám jedno, jestli budou na úřadě vlát ruské nebo ukrajinské vlajky, my prostě jednoduše chceme, aby ta válka už skončila‘,“ tlumočil slova Ukrajinců.
Popsal nejsilnější moment, který na Ukrajině zažil, když točil s ukrajinskými rodiči, kteří přišli o syna. „Tohle pro mne byla asi ta nejtěžší disciplína. Ne to, že jsme se pohybovali v konfliktních oblastech, kdy kolem nás létaly střely a kolega našlapoval v obilí plném nevybuchlé munice, ale pracovat s lidmi, kteří se dostali do mezní situace. Nejsilnější moment byl, když nám ta žena popisovala svůj příběh, dala se do pláče. V tu chvíli jsem kývl na kameramana, natáhl se k ní, chytl ji za ruku a asi půl minuty, minutu jsme jí drželi. V tu chvíli jsem tam nebyl za novináře, ale abych ji podpořil,“ dodal Šilhan.
Silný byl pro něj příběh dvaadvacetiletého mladíka, který v jednu chvíli přišel o mámu i o tátu, zůstala mu na starost mladší sestra. S ním natáčel rozhovor v nemocnici pouhé dva dny poté, co o rodiče přišel.
Právě mrtvé děti zasáhly nejvíce i jeho novinářské kolegy, které na Ukrajině střídal. „Za celou dobu jsem tam neviděl sice mrtvolu. Ale vím, že mi kolegové říkali, že jim nevadil pohled masové hroby a na mrtvoly, ale co nemohli vystát, byly děti v nemocnici napojené na kapačkách,“ uvedl zpravodaj ČT.
Silný moment pro něj byl i pohled vidět zvířata, která zůstala opuštěná. Opuštěných zvířat na Ukrajině je mnoho: „Panují odhady, že zhruba jde o statisíce, milion zvířat. Točili jsme v rehabilitačním centru pro psy a další zvířata, i to bylo silné. Ta zvířata ani nemusí mluvit, ona k vám promlouvají očima, jejich záběry jsou silnější svědectví z války než tisíc slov,“ uvedl zpravodaj. „Když nás zvířata viděla, byla šťastná, že někdo přijel, byť se belhala na popruzích, připomínalo mi to lazaret z první světové války, bylo to velmi silné svědectví beze slov,“ sdělil Šilhan.
Jsou si Ukrajinci vědomi, jak moc jim Češi pomáhají? „Bavili jsme se s některými úředníky v Kyjevě. Velmi dobře si uvědomují, že do Česka dorazilo velmi mnoho uprchlíků, že se o ně snažíme starat. Vědí, že jsme jedna ze zemí, která se snaží nejvíce pomoci. Vědí i to, že jsme předsednická země EU a mají od nás jistá očekávání,“ uzavřel zpravodaj ČT.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: nab