Ještě doma v Sýrii si mladý Suleiman vysnil, že se bude živit jako herec. Po příchodu do Německa se učil rychle německy a zkoušel kontaktovat herecké společnosti, vzdělávací instituty i režiséry a scénáristy. „Když zjistili, že jsem Syřan, tak mě okamžitě odmítli. Případně mi sdělili, že se mi ozvou někdy později. Kvůli své národnosti jsem prostě neměl vůbec šanci se prosadit jako normální filmový nebo seriálový herec,“ stěžuje si devatenáctiletý mladík.

Podle Suleimana mnoho Syřanů nemluví pravdu, když tvrdí, že v Německu neexistuje žádný rasismus a diskriminace nově příchozích migrantů. „Myslím, že lžou sami sobě,“ je přesvědčen úspěšný pornoherec, který se místo herectví a umělecké kariéry snažil najít i jinou práci. Vzhledem k nízké kvalifikaci však nebyl příliš úspěšný. „Snažil jsem se živit třeba jen mytím nádobí, ale ani na takovou práci mě nechtěli přijmout.“