Evropa se dnes nachází na historické křižovatce a čím dál tím více se ukazuje, že užší spolupráce zemí středoevropského prostoru nemá alternativu. Takový je závěr třídenní konference, která se tento víkend konala v Praze. „Středoevropané si uvědomují turbulentní vnější podmínky a rizika daná přechodem od unipolárního světa k multipolárnímu. Zároveň ekonomiky závislé na centrech mimo jejich region jsou ohrožovány ideologickými experimenty spojenými s tzv. Green Dealem či genderovou ideologií,“ shodli se účastníci.
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
„Středoevropská spolupráce by měla být založena na spolupráci národních států, obnově národohospodářského ekonomického myšlení a propopulační politice, která jediná svědčí o zdravém rozvoji společnosti a řeší i otázku budoucího dostatku pracovní síly. Apelujeme proto na politické představitele zemí středoevropského prostoru, aby nepřestávali usilovat o vytvoření středoevropského ekonomického regionu propojeného obchodem, investicemi, inovacemi a energetickou i dopravní infrastrukturou. Vyzýváme také ke koordinaci národohospodářských strategií, jejichž součástí je i ambiciózní ochrana a podpora rodin. Palčivou otázku důchodové reformy doporučujeme řešit v souvislosti s cílenou pronatalitní politikou,“ zní závěrečná deklarace celého třídenního jednání mezinárodní konference.
Kardinál Dominik Duka ocenil, že důraz účastníků konference na křesťanské základy Evropy, a zopakoval citát Roberta Schumana, že nebude-li Evropa křesťanská, nebude. „Nemůžeme chápat křesťanství jako výsek církevních komunit, ale křesťanství vytvořilo kulturu a civilizaci, která je v našich kořenech,“ zdůraznil emeritní pražský arcibiskup s tím, že pokud máme kořeny, můžeme růst. „Toto se bohužel nedostalo do preambule evropského dokumentu, což podminuje budoucnost Evropy. Někomu se zdá, že pojem národního státu je něco, co nepatří do dnešní doby. Uvědomme si, že střední Evropa je náš osud ve smyslu údělu. Co rozbilo střední Evropu? Necitlivost k národnímu státu,“ pokračoval kardinál a patron konference.
„Důležitá byla slova, která tu zazněla, o zhodnocení podílu slovenského národa v dějinách uherského království. Pro nás Čechy by to měla být výzva, abychom zhodnotili náš podíl v rámci habsburské monarchie. Chci vám všem poděkovat, že se Praha mohla stát místem dialogu. O dialogu se hovoří, ale jsme svědky toho, že dialog téměř neexistuje. Svědčí o tom řeč zbraní a dalších projevů, které s dialogem nemají nic společného. Kéž bychom v tomto dialogu, který vychází z úcty, skutečné zbožnosti, slušnosti a tolerance, mohli pokračovat. Bůh vám žehnej,“ dodal kardinál Duka a vysloužil si dlouhý potlesk vestoje.
Fotogalerie: - Propalestinská demonstrace
V samém počátku konference bylo na programu udělení Svatovojtěšské ceny, kterou letos získal slovinský diplomat, politik, sociolog, pedagog a literát Dimitrij Rupel. Jedná se o ocenění za mimořádný přínos k posilování středoevropských tradic, hodnot a spolupráce. Loňským laureátem byl bývalý slovenský politik a matematik Vladimír Palko.
Letošní druhý ročník mezinárodní konference přivítal hosty a hlavní řečníky z devíti zemí. Kromě České republiky, za kterou vystoupil exšéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), to bylo Slovensko, Polsko, Rakousko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko.
Hlavní příspěvky jednotlivých řečníků se nesly v duchu výše citované deklarace, která byla poslední den konference přijata. Vystoupení Vladimíra Palka ze Slovenska, který onemocněl, přednesl šéfredaktor portálu Štandart Jaroslav Daniška. Citoval Palkova slova, že je nutné upřednostňovat zachování národních států před vznikem jednoho superstátu. Zmínil i důležitost rodiny, jejíž podporu nevidí pouze jako pomoc slabším, ale investici. Budoucnost podle něho mají pouze ty státy, kde se rodí a jsou vychovávány děti. Zdůraznil zásadní úlohu Visegrádské skupiny při odmítnutí kvót na přerozdělování nelegálních migrantů v roce 2018.
Nelegální migrace se dotkl i další řečník, rakouský právník a poradce Norbert van Handel. Kritizoval Evropskou unii za to, že podporuje bezbřehé přistěhovalectví lidí, kteří chtějí zničit naše evropské demokracie. Nevidí ovšem cestu ve vystoupení z EU. „Střední Evropa musí vytvořit blok jako protiváhu Německu,“ uvedl.
Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček a významný politik hnutí ANO kritizoval atmosféru nálepkování v našem prostoru, které směřuje k potlačování svobody slova a kriminalizaci odlišného názoru. Lidstvo přirovnal ke včelstvu, které si ve chvíli, kdy není spokojeno se svou královnou, začne vychovávat novou a tu starou nakonec zavrhne. Moderátor hlavního panelu profesor Petr Drulák k Vondráčkovu vystoupení doplnil, že zdrojem ideologického extremismu je v současné době mainstrem, a jako příklad uvedl silný tlak k protlačování ideologie genderu nebo zeleného šílenství.
Fotogalerie: - Interpelace na Fialu
Právník a předseda bulharského hnutí Svoboda pro všechny Viktor Kostov hovořil o roli křesťanství v přežití našich států. „Manželství muže a ženy je biologická přirozenost, žádný sociální konstrukt, jak se dnes mnozí snaží veřejnosti vnutit,“ sdělil mimo jiné ve svém vystoupení. Kritizoval politizaci sexuality a protlačování agendy transgenderu a podobných témat. Reakce dosavadních systémů na kritiku těchto agend je podle něho podobná tomu, jak na kritiku reagovaly minulé komunistické režimy. „První reakcí na vyřčenou pravdu je nenávist,“ řekl Kostov.
Zásadní roli klasické rodiny ve svém vystoupení vyzdvihoval i maďarský řečník konference, kterým byl náměstek státního tajemníka z kanceláře maďarského premiéra Zoltán Fürjes. „Matka, otec a děti už nejsou základní jednotkou rodiny, jsou zaměnitelní. Pokud jednotlivé složky rodiny rozpustíme, rozpustíme tím vlastně i rodinu jako takovou. Platí, že rodina je základem každého státu, takže de facto rozpouštíme i své vlastní státy,“ kritizoval.
Srbská právnička, pedagožka a náměstkyně ministra školství Mina Zirojevićová ocenila konferenci jako možnost svobodně hovořit o tom, jak by budoucnost našeho prostoru měla vypadat.
„Jsem ráda, že existuje stále více nás, kteří chceme bránit stejné hodnoty. Základem společnosti je rodina a v dnešním světě pozorujeme silné útoky na tuto důležitou instituci. Čelíme zpochybňování základních společenských hodnot. Kritika tohoto není nijak protievropská, právě naopak. Jsme svědky prosazování antihodnot. Evropa však musí stát na silném základu, ale ‚hodnoty‘, které Brusel prosazuje, nejsou přijatelné. Když se podíváme na podobu Evropského parlamentu a obraz Babylónské věže, vidíme určité podobnosti. Musíme se soustředit na vzdělávání nastupujících generací. V Srbsku se snažíme pracovat na vzdělávacích programech, jejichž součástí je důraz na naši historii i vlastenectví,“ uvedla Zirojevićová.
Petr Drulák podotkl své pochopení k pozici Srbska, které může mít pochybnosti o tom, jestli vůbec chtít do Evropské unie vstupovat. „Dříve nebyla EU takovým strojem na produkci pseudohodnot, jako je tomu nyní. Když jsme do EU vstupovali před dvaceti lety my, ještě tomu tak nebylo. Vývoj Evropské unie je velice znepokojující,“ konstatoval.
Po vystoupení hlavních řečníků se vedla debata s ostatními účastníky a hosty konference. Mezi hlavní témata se dostala otázka, zda není pro středoevropské státy lepší, aby se do jejich čela postavil některý z nich. Z publika konkrétně zaznělo Polsko, které se v posledních letech stává stále silnějším. Všichni hlavní řečníci konference se shodli na tom, že to není dobrý nápad.
„Ve střední Evropě nepotřebujeme lídra, potřebujeme spolupráci,“ reagoval Zoltán Fürjes. Souhlasně na něho navázala Mina Zirojevićová se svou jasnou myšlenkou. „Lepší je nechat se řídit společnou myšlenkou než společnou vládou,“ řekla. Všichni vystupující se shodli, že mezi největší hrozby pro budoucnost střední Evropy jsou servilita, ideologie wokeismu a ztráta identity.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Aion2
