Jak k získání svolení došlo, popisuje deník Washington Post. 17. ledna Biden volal kancléři Scholzovi a snažil se ho přesvědčit, aby svolil k zaslání Leopardů 2, kterému se kancléř stále bránil. Připomenul mu, že Velká Británie zašle 14 tanků Challenger. A že na Ukrajinu zamíří bojová vozidla Stryker a Bradley. Ale Scholz nepovoloval. „Berlín a Washington musí čelit Moskvě ruku v ruce,“ řekl Bidenovi. Sdělil, že Německo nepošle tanky, dokud budou USA odmítat poslat své tanky Abrams. A tak Biden podle Washington Postu řekl Scholzovi, že se mu ještě ozve.

Pak nastalo jednání mezi Bidenovými poradci. Biden se obával, že by prodlevy mohly ohrozit západní jednotu vedenou Spojenými státy. Řešení navrhl ministr zahraničí Anthony Blinken. Co když by slíbili poslat tanky někdy v budoucnu, v rámci „dlouhodobého“ vyzbrojování Ukrajiny ve válce, která může trvat roky? To by mohlo Scholzovi poskytnout alibi k okamžitému povolení exportu Leopardů 2. A Pentagonu čas na přípravu logistiky a tréninku, protože ministr obrany Lloyd Austin byl proti vyslání Abramsů právě kvůli komplikacím. Ani ne týden na to Biden oznámil dodávku 31 tanků Abrams a „naprostou jednotu“ v postupu Německa a USA. Tyto informace získal deník Washington Post z různých zdrojů, z nichž všechny promluvily pod podmínkou anonymity.