Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Jak informuje německá televize Deutsche Welle, na italský ostrov Lampedusa proudí další a další migranti. Většina jich však nehodlá zůstat v Itálii. A tamní vláda jim nehodlá nijak bránit, většina prý pokračuje na sever bez toho, aby byli nějak registrováni. Francie už oznámila, že zpřísní kontroly na francouzsko-italských hranicích. Německo provádí náhodné kontroly na hranicích s Rakouskem, ale ministryně vnitra Nancy Faeserová odmítla kontroly zpřísnit.
Jak je známo, migranti do zemí EU by měli požádat o azyl v první zemi, do které vstoupí. Ti, kdo tak neučiní a bez dovolení vstoupí do jiného státu, mohou být vráceni tam, kam vstoupili jako první. Itálie se ale dle Deustche Welle odmítá tímto nařízením řídit. A Německo „na oplátku“ odmítá převzít migranty v rámci dobrovolných závazků.
Podle Evropské azylové agentury celá třetina ze všech žádostí o azyl v EU, Norsku a Švýcarsku vychází z Německa. Místní samosprávy už bijí na poplach, že taková čísla nemohou zvládnout ani integrovat, ani ubytovat. Podle čísel ministerstva vnitra se do srpna tohoto roku registrovalo 1,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny. A k tomu bylo 200 000 žádostí o azyl z dalších zemí. Což je o 77 % více než minulý rok. 70 % žadatelů jsou muži.
Jen málo z nich dostane azyl z důvodu ochrany před politickou perzekucí, ale jsou zde i jiné druhy ochrany. Na konci června 2023 žilo v Německu dle DW 44 500 registrovaných žadatelů o azyl, většinou z Turecka, Sýrie a Íránu. Ovšem dalších 755 000 má status uprchlíka podle Ženevské konvence, většinou se jedná o Syřany, Iráčany a Afghánce. Dalších 280 000 je zařazeno mezi ty, kdo by měli zemi opustit, přibližně polovině byl odmítnut azyl. Ale většina má „dočasnou toleranci“, tedy že byli vyzváni k odchodu, ale z právních či praktických důvodů je nelze deportovat. Například ze zdravotních důvodů nebo protože v jejich domovině zuří válka. A aby toho nebylo málo, dle Deustche Welle je v Německu 95 000 cizinců, u kterých není vůbec možné zjistit, odkud jsou, a tak je není ani kam deportovat. 54 330 lidí je pak určeno jako deportovatelní. Současná vláda se ujala moci v roce 2022 a chtěla spustit „repatriační ofenzivu“. Jenže v roce 2022 se jí povedlo deportovat jen asi 13 000 lidí. A za rok 2023 zatím jen 7861.
Ministryně Faeserová tvrdí, že Německo je velice úspěšné v detekování a zabránění neoprávněným vstupům díky spolupráci s policejními složkami v sousedních státech. Věří také, že regulace migrace je možná jen dohodou na Evropské úrovni.
V Německu dostává státní podporu každý migrant, i ten, jehož žádost o azyl byla zamítnuta a měl by zemi opustit. Premiér Bavorska Markus Söder to chce změnit a na této platformě chce obhájit svůj mandát v říjnových volbách. Odmítnutí žadatelé o azyl v Bavorsku by dle jeho návrhu nedostávali ani peníze, pouze jídlo a oblečení. Také volá po zásadním omezení finanční podpory migrantů.
Na migranty cílí i další politici. Například zmíněná ministryně vnitra Nancy Faeserová. Ta spolu s hesenskou SPD chce, aby migranti, kteří v zemi žijí už 6 měsíců, měli nárok na hlasování v komunálních volbách. Je to součást volebního programu strany, kterou v Hesensku vede právě Faeserová. Má se jednat o lidi, kteří mají „trvalé svolení k pobytu“. V současnosti mohou v komunálních volbách volit kromě občanů Německa i občané jiných států EU. Z CDU už se ozvalo, že návrh Faeserové je nebezpečný a že ho odmítají.
Téma migrace zvedla také FDP. Ta navrhuje, aby migranti dostávali platební karty, ze kterých by platili za své potřeby. Naopak by z nich nemohli peníze čerpat a posílat je do zahraničí. Což by migranty podle výzkumu FDP odrazovalo od toho, aby využívali německý sociální systém. Strana také radí, že místo toho, aby úřady migrantům dávaly peníze na lístky nebo na kredit do mobilu, mají jim rovnou dávat zakoupené lístky případně předplacené karty. A navrhuje, aby Maroko, Tunisko a Alžírsko byly prohlášeny za bezpečné země, tedy země, kam je možné migranty deportovat a vracet. Tento návrh už ovšem několikrát zamítli Zelení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.