Mají Piráti kvalitní program pro seniory?Anketa
Afghánistán má sice velké nerostné bohatství, ale aby bylo možné ho využít, bude dle Pelikána potřeba, aby bylo zbudováno obrovské množství infrastruktury. Odhaduje, že tu asi postaví Čína. Právě proto si arabista nemyslí, že USA do Afghánistánu šly kvůli surovinám. V roce 2001 prý USA potřebovaly „důstojného nepřítele“ a stal se jím Afghánistán, i když dle Pelikána nestál přímo za útoky z 11. září. A právě proto byli spojenci v zemi tak dlouho a odešli tak trapně, protože nedokázali vytknout žádný jednoznačný strategický cíl, tvrdí. Pokud jde o rychlost rozhodnutí a invaze z roku 2001, za tu dle něho může obava, že by vláda George Bushe padla, pokud by nedokázala předvést tvrdé potrestání viníků, i když, jak tvrdí, to „Afghánistán slízl trochu nevinně“.
Upozornil, že Tálibán je název „zvenčí“ a ti, kdo se teď ujmuli moci, si říkají Islámský emirát Afghánistán. Kdo to je, podle Pelikána není jasné. Američané se prý snažili vyjednávat už před několika lety. „Ale ve skutečnosti nebyli vůbec schopní odhadnout, kdo v tom Afghánistánu má slovo. Takže nebýt zprostředkování Kataru a Pákistánu, tak oni by byli schopní mluvit s nějakýma zelinářema,“ poznamenal arabista, ale na omluvu USA dodal, že vědět, kdo má v Afghánistánu moc, je opravdu těžké a dnes nejsou známa ani jména těchto mocných. Co se týče bojovníků na autech a motorkách, dle Pelikána jsou to obyčejní Afghánci z venkova, kteří celou dobu bojovali proti cizincům.
Fotogalerie: - Okolo spodku Slavkovského lesa
Co se týče Al-Káidy, dle Pelikána se jednalo o organizaci financovanou Saúdy, USA a hlavně Pákistánem, která měla podporovat odboj proti Sovětskému svazu. Po odchodu SSSR z Afghánistánu organizace skončila, ale lidé v ní prosazovali islám dál. „Ale to nebyla organizace, že by měli někde sídlo, členství, valnou hromadu, příspěvky nebo tak. To byla spíše idea, lidé, kteří se znali, potkali se, nebo se ani nemuseli potkat,“ objasnil arabista. „Já jsem třeba Usámu bin Ládina viděl osobně v Súdánu v roce 1995,“ odhalil. Xaver se zeptal, zda se s ním náhodou nevyfotil. „Nemám fotku, protože kdo znal v roce 1995 nějakého Usámu bin Ládina? Byl tam na nějaké islámské konferenci. Tehdy se o něm moc nevědělo. Terorista číslo jedna začal být až později,“ odpovídal mu Pelikán. Al-Káida je dle něho pojmenování proudu, asi jako kdyby se řeklo Mezinárodní dělnické hnutí nebo ochránci přírody. „Občas udělají nějakou organizaci nebo akci, jdou vyčistit les, tak tihle jdou položit bombu,“ poznamenal lakonicky. Že Al-Káida sídlila v Afghánistánu podle něho není úplně fér říkat, sídlil tam bin Ládin, ovšem jak Pelikán poznamenal, ne tak dlouho, protože byl nalezen ve „spřáteleném“ Pákistánu.
Afghánci tísnící se na letištích chtějí zcela jednoduše ze země „zmiznout“, protože se bojí, že se tam bude „vraždit, podřezávat a rabovat“. Spousta Afghánců dle něho táliby nechce a bojí se jich, čemuž se nediví. Zprávy má Pelikán z Herátu, který je poblíž hranic s Íránem. „Zatím to nevypadá, že by se vraždilo, ale lidé tam nejsou spokojení. Oni tam táliby nechtějí, protože tálibové jsou vesničani, mají úplně jinou kulturu, Herát je na afghánské poměry civilizované město. A v Kábulu je nechtějí už vůbec. Ale venkov, tam si myslím, že je to něco jiného,“ řekl Xaverovi. Tálibán prý nechá ty, kdo mají zájem, zemi opustit, hranice zavřené nejsou, protože i Tálibán potřebuje, aby obchod např. s Íránem pokračoval.
Pokud jde o představy Tálibánu, Afghánistán má vypadat podle paštúnských hodnot, což znamená rodové vazby, samospráva v každém údolí, vláda podle islámu, alespoň tedy podle toho, který podědili po předcích. Že by měli zájem pokládat bomby v zahraničí odmítl. „Afghánci jsou podle svého mínění ti nejlepší na světě, mají se tam úplně nejlíp a nemají nějakou ambici afghánství vyvážet,“ shrnul.
Pokud jde o diplomatické vztahy, Česko podle něho ani Tálibánem ovládaný Afghánistán uznat nemusí, což demonstroval na příkladu Tchaj-wanu. „Třeba se také budeme bavit s představiteli, ale budeme tvrdit, že je neuznáváme,“ naznačil. A dodal, že pokud USA vyškrtnou Tálibán ze seznamu teroristů, tak ČR to udělá také, stejně jako USA Česko přesvědčily, aby se zúčastnilo invaze a okupace.
Fotogalerie: - Stříbrný program
Xaver uvedl, že má z islámu strach a ptal se, zda to není xenofobie. „Xenofobie to je a já si nemyslím, že je něco špatného na tom být xenofobem. Já jsem také xenofob. Protože xenofobie znamená opatrnost. Automatické přijímání čehokoliv nového je sebevražda,“ odpověděl arabista a dodal, že zkušenosti ze zahraničí ho naučily, že je ve skutečnosti malý český člověk. Co se týče barbarských příhod, přidal jednu z pákistánského utečeneckého tábora, ve kterém prý jeden Afghánec zabil svou ženu, protože se umyla nafasovaným mýdlem. Zvykem totiž bylo mýt se pouze před pohlavním stykem a zmíněný Afghánec zrovna nebyl přítomen. „Tam jsou strašné věci. Ale to není úplně islám. To je to afghánství,“ poznamenal. Další součástí afghánství je prý přepjatá péče o čest rodu a rodiny. „Ta čest může být dotčena něčím, co my vůbec nechápeme jako pohanu,“ vysvětlil.
Opět zopakoval, že Afghánci nemají zájem šířit islám, i když je to misijní náboženství. „Afghánci tohle nedělají. Afghánci sedí doma a jsou si vědomi toho, že jsou nejlepší na světě. Že nikdo jiný na ně nemá. Což je spousta národů, ale oni opravdu nejsou misijní. Islám je misijní, Afghánci to nepraktikují,“ vysvětlil důkladně.
Co se týče postavení žen, to podle něho bylo z většiny stejné jak za Američany podporované vlády, tak za Tálibánu. Afghánistán je totiž rurální země a ženy byly v područí, protože západní způsob života a zákonnost se na vesnici dotlačit nepodařilo. Xaver se optal, zda se ženy cítí utlačované, zda současnou situaci chtějí nebo by raději nastoupily do letadla a letěly pryč. „Já musím děsně vážit slova, protože na katedře u nás už musím psát omluvné dopisy, omluvné maily feministkám,“ začal arabista a dodal, že to, že něco neodsuzuje, neznamená, že s tím souhlasí, pouze popisuje realitu.
Fotogalerie: - Český jarmark ve Zlíně
„Podle mých zkušeností, které jsou v kontradikci s hojně dotovanými výzkumy, které údajně v Afghánistánu proběhly, a já si nedokážu představit, jak ti lidé jdou za respondentkami někde na vesnici, to prostě nejde, tak oni se mohli ptát jenom určité vrstvy žen, jestli chtějí volební právo a takové otázky. Já si myslím, protože ta země je zaostalá, tak ony s tím nejsou nespokojeny,“ pravil a dodal, že řada afghánských žen „tahá za drátky“ přes své syny, protože matky jsou velmi ctěny. Ale západní osvobození žen není „úplně afghánský šálek čaje“.
Okomentoval i fotografie z 60. a 70. let 20. století, na kterých jsou nezahalené Afghánky v sukních, které chodí do školy. Pelikán vysvětlil, že to byly ženy z určité vrstvy. A jak již řekl, v Afghánistánu si části země své záležitosti spravují samy. „Oni tuhle vrstvu v pohodě nechávali. Teď určitě nastane období, kdy budou násilně a nevybíravě tlačit do těhle hodnot i tuhle vrstvu, která se tam mezitím více rozšířila. Ale feministky prominou, já budu cynický. Stojí nám 140 tisíc mrtvých, několik českých celoročních rozpočtů a spousta dalších obětí za to, aby afghánské dámy mohly chodit bez šátku a studovat genderová studia? Já se přiznám, že mně ne. Nemůžeme spasit celý svět,“ prohlásil Petr Pelikán a řekl, že může ukázat na dalších 20 zemí, kde je stav podobný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
