Sociologové v Polsku se rozhodli podrobněji zaměřit na názory a preference obyvatel země. Ale trochu jinak, než se to obvykle dělá.
Na úvod bylo vysvětleno, že tito lidé jsou v běžných sociologických šetřeních většinou opomíjeni. Důvody jsou prosté – výzkumníci s nimi neradi mluví, protože je s nimi složitější domluva, od politiků očekávají něco jiného, než mohou splnit, a nejsou úplně obeznámeni s politickými reáliemi.
Jistý polský profesor sociologie dokonce zavedl termín „občané dobré jakosti“, což jsou lidé zajímající se o politiku a dění ve světě. Teorie pokračovala „občany velmi dobré jakosti“, kteří si zjišťují informace z více zdrojů a nespokojí se s vysvětlením médií.
Jenže takových obyvatel je pouhých 12 procent. Průzkumníky byli preferováni, protože s nimi byla snazší domluva. A pak se tvůrci předvolebních modelů velmi divili, že volby dopadly zcela jinak, než jim z rozhovorů s těmito lidmi vyšlo.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.


