Česká republika je podle obou akademiků z geopolitického hlediska na hranici mezi Východem a Západem. „Plyne z toho určitá nesamozřejmost naší příchylnosti, respektive přináležitosti k Západu; a tento aspekt by se měl v současné situaci brát v potaz,“ říká profesor Holzer ke kauze Vrbětice. „Nyní se šermuje termíny jako vlastizrada či pátá kolona, ale vzniklá situace je uvnitř české politické obce a společnosti vnímána různými optikami,“ vysvětluje Holzer v rozhovoru pro server Seznam Zprávy.

Vztah Česka k Rusku je podle Holzera závislý na tom, jak jsou silné vazby na Západ. „My se sice můžeme rétoricky přiklánět k západnímu společenství, jsme s ním spojeni členstvím v EU a v NATO, ale jakmile vzniká nějaká pochybnost nebo slabost k této lince a vztahu, vzniká pochopitelně prostor k tomu, aby sílil tzv. ruský vektor,“ říká Holzer s tím, že v posledních letech není příklon k Západu v české politice tak samozřejmý a část české společnosti raději hledí na Východ.

To potvrzuje profesor Mareš, podle nějž mezi sebou prozápadní a provýchodní síly zbytečně silně soupeří. „Během různých krizí a po zásadních událostech se objevuje snaha ten druhý proud zcela eliminovat. To se ale úplně nedaří, i nyní není šance, že vše proruské bude poraženo a zůstane to tak navždy. Podobné je to z druhé strany. Nedávná migrační krize dala společně s ruskou expanzí na Ukrajině a ve středovýchodní oblasti vítr do plachet provýchodním silám, prozápadní část byla tlačena do kouta, ale dokázala odolat a dnes je opět na koni. Geopolitický spor tu bude i nadále,“ má jasno Mareš.