Jak hodnotíte summit NATO, kde Trump kritizoval členy kvůli výdajům na obranu a německou kancléřku za podporu výstavby plynovodu Nord Stream 2?
Summit vidím ve dvou rovinách. Jedna rovina je způsob, jakým Trump hovořil se svými evropskými partnery, samozřejmě včetně Kanady, a je pro mne velmi zvláštní a obtížně přijatelné... a nejen mně, kdo si pamatujeme, ukázal těm, kteří nepamatují, jak to asi fungovalo za Varšavské smlouvy. Přesně, když přijeli sovětší maršálové a diktovali a říkali: Československo vyrobí tolik tanků, Polsko tolik, tolik vy, tolik vy. To je pro mne způsob naprosto nepřijatelný.
Fotogalerie: - Babiš řeší H-System
Oceňujete, jak proti Andreji Babišovi vystoupili Tomáš Klus, Matěj Ruppert a Jiří Macháček?Anketa
Druhá rovina je rovina faktická. I když Trump něco přeháněl, tak jednoznačně akcentoval skutečnost, o níž se mluví už velmi dlouho. A netýká se to období za Trumpa, to začalo mnohem dříve – evropští členové prostě dávají na armády podstatně méně, než by bylo potřeba. A že má Amerika prostě důvod si myslet, a já si myslím, že ho má částečně, že vlastně celou tíhu nese jaksi na svých bedrech. Jinými slovy, jak on řekl: bráníme vás proti Rusku, a vy s ním čile obchodujete. To je například narážka na ten Nord Stream.
V podtextu bylo rovněž to, že členové Severoatlantické aliance se zavázali, že do roku 2024 zvednou svoje příspěvky na dvě procenta HDP – a Německo, nejsilnější evropská ekonomika, země, která by měla hrát hlavní roli mezi evropskými partnery NATO, slíbilo jeden a půl procenta, což je v kontextu důvod, proč Trump byl takový, jaký byl. Nepochybně měl jeho postoj vyjadřovat, když to hodně zhrubnu: Kupujte naše zbraně a nekupujte tolik plynu od Ruska, kupte si náš. Nemá cenu polemizovat, zda je to tak možné, či není, pokud jde o náhradu ruského plynu za americký břidlicový, ale Trump to tak v zásadě udělal. Na jednání přijel úplně stejným způsobem, nejdříve udělal velké bububu, kopal okolo sebe, čímž se snaží hrát toho silnějšího, a pak vstoupí a říká, jak je to všechno úžasné, jak je to všechno krásné.
Je faktem, že pokud jde o Severoatlantickou alianci, má na to právo, protože Spojené státy skutečně nesou tíhu na sobě. Jako memento z toho summitu je potřebné říci a nezakrývat si, že článek pět (článek pět Severoatlantické smlouvy – Ozbrojený útok proti jedné nebo více zemím v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, pozn. red.) nikdy nebyl tak flagrantně zpochybněn jako prezidentem Trumpem, a spoléhat v tuto chvíli na článek pět by bylo velmi bláhové. Zda Evropa si z toho vezme ponaučení a zda bude skutečně schopna se o sebe, pokud jde o společnou obrannou politiku, postarat mnohem více, je otázkou. Ale měla by vnímat to, co Donald Trump jasně říká.
V podtextu toho summitu Trump také řekl, že nebylo ani tak těžké jednat s Putinem, jako se Severoatlantickou aliancí. Je tedy zřejmé, že Trump nevidí žádné velké nebezpečí v Rusku, nemá s ním žádnou velkou, zvláštní, obchodní, ekonomickou relaci. Pokud se dohodnou na jaderných zbraních a jakémkoliv snížení počtu hlavic u jaderných zbraní, například – to číslo si teď vymýšlím – ze současných sedmi tisíc hlavic na každé straně na dva tisíce, prostě na číslo, které bude dostatečně velké na vzájemnou likvidaci, tak Trump má volné ruce, aniž by si musel dělat velkou hlavu s Evropou. Může se věnovat tomu hlavnímu problému, ke kterému Spojené státy nezačaly inklinovat za jeho vlády, ani za prezidenta Obamy, to už je dlouhodobější proces od devadesátých let. Vidí hlavního protivníka v Číně, vidí hlavní problémy právě v této oblasti světa a tam si Trump potřebuje evidentně uvolnit ruce. Summit má memento, aby Evropa přemýšlela, co bude dělat se svojí obranou, jak se k tomu postaví a jak zajistí svým občanům bezpečnost. Aby byla bezpečnost jedním z pilířů evropských členů Severoatlantické aliance. A je klidně možné ji rozvíjet s Evropskou unií jako komplementární záležitost vůči Severoatlantické alianci, byť chápu, že existuje problém Turecka.
Co setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Byl příliš mírný? Kromě toho došlo k Trumpovu vyjádření ohledně vyšetřování amerických tajných služeb, zda Rusko ovlivňovalo americké volby. Byl to účel, nedomyšlenost, nebo přeřeknutí? A jak hodnotit to setkání?
Já jsem s pocitem ne velké libosti sledoval všechnu tu obrovskou kritiku, která se na Trumpa snesla. Když spolu lídři dvou jaderných mocností mluví, když jsou spolu schopni se sejít a říci, že se dohodnou na tom, že se dohodnou, je to mnohem lepší, než když na sebe budou plivat síru a vyhrožovat si z oválných pracoven. Je dobře, že spolu ti lidé mluví, protože v sázce je mnohé, pokud jde o bezpečnost světa. Já už jsem to asi někde řekl, ale klidně to zopakuji. Kdyby Donald Trump jel na jednání s tím, že kategoricky vše podmíní Krymem a situací na Ukrajině, ničeho by nedosáhl. To je prostě fakt. To, že Rusko zabralo Krym nelegálně, že porušilo všechno mezinárodní zákony a úmluvy, které v této oblasti panují, je také fakt.
Druhý fakt ovšem je, že to udělalo pragmaticky, to znamená, že pokud jde o jeho Černomořskou flotilu, která měla pronajatý přístav v Sevastopolu, velmi reálně se Rusko mohlo obávat toho, že dojde k zásadní změně jaksi spojenecké povahy Ukrajiny po Majdanu vůči západu a odklonu od Moskvy, že o tu základnu prostě přijde. Celkem logicky se dalo očekávat jeho vnímání, že v Černém moři se zvýší počet amerických lodí. Z toho důvodu lze ten krok vidět jako pragmatický, ale schvalovat ho můžeme asi jen těžko. Na druhou stranu si řekněme, že s tím asi nic neuděláme. Taková je realita, Krym je ruský a ruský zůstane. Jestli byl Trump měkký, já nevím. Mnoho jsme toho neviděli, ale znovu říkám, taková jednání, jako když Chruščov bouchal v OSN botou do stolu a podobně, přeci k ničemu nevede a je třeba najít nějaké shody.
To, že Rusové ovlivňovali americké volby, to se asi vyloučit nedá. Otázka je, do jaké míry a s jakou úspěšností. Dvanáct důstojníků GRU je schopno ovlivnit devadesát milionů voličů kteří volili Donald Trumpa, to snad ne! Já nevím. To Trumpovi nevadí, jeho vítězství je evidentní a může mít v podtextu slabost to zlehčovat, protože koneckonců se do Bílého domu dostal. Ale já osobně nevěřím, že Rusové mohli zásadním způsobem ovlivnit výsledek voleb. Při té příležitosti bych chtěl říci, že je zvláštní, že Spojené státy velmi silně kritizují tuto stránku, a že se velmi rychle zapomnělo na kauzy Snowden a podobně, kdy jsme se dozvěděli, respektive ti, kteří to nevěděli, že Spojené státy odposlouchávají zpravodajskou technikou řadu svých spojenců včetně Merkelové, francouzských prezidentů a dalších. A k čemu ty informace získávají? Aby je využívaly ve svůj vlastní prospěch při jednání s těmito zeměmi. Nedělejme si iluze, že to dělají jen proto, že to umějí. Ano, umějí to a dělají to s cílem informace využít.
Poslední, což nejde na vrub Trumpa ani Putina, je odposlouchávání rakouského kancléře německou BND. Je potřeba si uvědomit, jak ten svět stojí a jaké jsou reality, než začneme vykřikovat slova nebo předstírat, že svět je nějaké válčiště mezi dobrem a zlem. Jedná se o velmi silný boj o národní zájmy, což nám ukazuje politika Donalda Trumpa, jde o národní zájmy, které budou vehementně prosazovat ti silní nebo nejsilnější. Já doufám, že volby do amerického Kongresu, tedy části Senátu a celé Sněmovny, agresivní protiruskou politiku ve Spojených státech zklidní. Z toho důvodu také vidím odložení možného summitu Donalda Trumpa s Putinem ve Spojených státech až na začátek příštího roku. Takže v takové atmosféře, kdy vlastně Donald Trump může dělat politiku k Rusku jen takovou, jakou mu dovolí Kongres, jakou mu dovolí Muellerova vyšetřovací komise a americká média, která jsou hodně na hraně a nemají podle mě s demokracií už vůbec nic společného, těžko se může kamkoliv v reálné politice pohnout. Trump si je v tuto chvíli vědom, že si slíbili, že se budou znovu potkávat a zároveň bude těžko moci něco udělat s podezříváním doma ze zrádcovství a podobně.
Trump znovu připoutal pozornost médií, když pro Fox News si položil otázku, proč by Spojené státy měly v případě napadení přispěchat na pomoc Černé Hoře? Černá Hora je však členem Severoatlantické aliance… Co tím sleduje?
Já nevím, Černá Hora má asi patnáct set vojáků. Z hlediska zájmu Rusů na Balkáně celkem vidím, proč by Rusko protestovalo proti jejímu členství, ať napřímo či prostřednictvím svého spojence z Bělehradu. Na dotaz, co když se stane Černá Hora členskou zemí Severoatlantické aliance, Friedman odpověděl: Byl bych raději, kdyby se Německo stalo plnohodnotným členem Severoatlantické aliance. Myslím, že to vypovídá o významu Černé Hory a myslím, že komentář na Fox News si nezaslouží dalšího rozboru. Spíše šlo o Trumpův úlet, ale to nebylo to hlavní, co měl na mysli. To, že se dnes nelze spoléhat na článek pět, je naprosto evidentní, koneckonců poprvé za dobu existence NATO byl článek aktivován, uveden v platnost, po jedenáctém září 2001 evropskými členskými zeměmi NATO . A od té doby jsme se často ptali v důsledku dynamiky změn bezpečnostního prostředí ve světě, zda skutečně článek pět by zafungoval. Důvodů k optimismu je málo – a ztratit můžeme hodně, nebudeme-li se o svou bezpečnost starat sami více.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
