„Před padesáti lety se miliony obyvatel Československa ocitly v šoku. Rozhlasoví reportéři oznámili neslýchanou zprávu: Do naší krajiny vtrhla cizí vojska. V ulicích města a obcí rachotily tanky. Lidé před nimi stáli s holýma rukama a na mnohých místech se ozývala střelba,“ připomněl v úvodu svého projevu slovenský prezident s tím, že to vše mělo podobu příšerného filmu.
Která událost nejvíce poznamenala český národ?Anketa
Těžko by prý tenkrát uvěřil, že nás jednou budou okupovat armády „spřátelených zemí“, spojenců z Varšavské smlouvy. „Uvěřili bychom tomu, že vrcholné představitele našeho státu v čele s Alexandrem Dubčekem okupanti zatknou a odvlečou do Sovětského svazu?“ ptal se Kiska s tím, že bohužel to se skutečně stalo. „Naši vlast zaplavilo půl milionu vojáků, přes šest tisíc tanků, osm set letadel a dva tisíce děl,“ upřesnil slovenský prezident.
Připomněl také, že sovětské divize nás v noci napadly z východu, ze západu, ze severu i z jihu. „Přidali se k nim polští, maďarští a bulharští vojáci. A jednotky armády východního Německa stály na hranicích jako rezerva,“ uvedl s tím, že největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila. „Do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí,“ doplnil.
Fotogalerie: - Koněv a Marta
Poukázal i na to, že po podepsání Moskevského protokolu se hororový film měnil na krutou realitu normalizace. „Začala se potlačovat svoboda tisku, projevu či víry. Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány,“ řekl a upřesnil, že je vyhazovali z práce a jejich děti nesměly studovat. „Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali, moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky,“ poznamenal.
„Dnes k vám promlouvám ze Sliače. Z místa, odkud po dlouhých třiadvaceti letech odešli poslední cizí vojáci. Zanechali za sebou zdevastovanou zemi, zdemolované byty, ale především zmařenou naději na změnu v roce 1968,“ sdělil slovenský prezident, podle kterého je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla.
„Potřebujeme proto spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, právům lidí a demokracii. Takové spojence a partnery máme v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, dvou pilířích naší prosperity a bezpečnosti,“ připomněl Kiska.
„Dovolte mi však vyslovit jednu prosbu. Okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy dnes odsuzují tři pětiny obyvatel Slovenska. Přibývá však těch, kteří o ní vědí málo anebo nic. Především mezi mladými lidmi. Prosím proto rodiče, učitele, příbuzné i pamětníky, aby si v těchto dnech našli chvilku času a aby se s mladšími lidmi a dětmi podělili o svoje poznatky a zkušenosti,“ žádal ve svém projevu.
Kladl velký důraz na to, aby se mladým přiblížily časy naděje, ale i chvíle zrady, zoufalství a ponížení. „Aby jim připomněli oběti okupace i zásadní změnu, jakou nám přinesl listopad 1989. Abychom jim pomohli pochopit, že slova ‚nikdy víc‘ znamenají nejen odhodlání, ale vyžadují i rozumná, zodpovědná rozhodnutí, která tuto touhu naplní obsahem,“ řekl na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
