To, že dojde ke změně názoru v průběhu trestního řízení, se prý stát může. O to více je pak prý vhodné případný závěr vysvětlit.
O zastavení trestního stíhání je prý rozhodováno ve výrazné menšině případů, prý se jedná o „jednotky procent“. Dokud si státní zástupce není jistý, jak má rozhodnout, tak samozřejmě je namístě provádět vyšetřování, poté, co jsou provedeny důkazy, které přijdou do úvahy provést, tak na základě jejich vyhodnocení musí státní zástupce rozhodnout, jestli tedy tu věc pošle k soudu, anebo rozhodne o zastavení trestního stíhání, případně může vrátit tu věc policii k došetření, což ale u takto exponované kauzy, kde předpokládám, že ten dozor by prováděn průběžně nad vyšetřováním, nad postupem policejních orgánů, tak to asi není ve hře,“ dodává.
Fotogalerie: - Monstrakce proti Babišovi
Je-li podezření silné, je prý namístě žalovat, i když důkazy hovoří pro i proti.
„Nastala situace, kdy předtím, než bylo usnesení vydáno a rozesláno, tak Deník N uveřejnil informaci, že Jaroslav Šaroch chce zastavit trestní stíhání, což následně vedlo Městské státní zastupitelství v Praze k vydání té tiskové zprávy, takže teď se nacházíme v situaci, kdy probíhá finální rozprava uvnitř městského státního zastupitelství, jak bude rozhodnuto,“ shrnul Lata a podotkl, že by tato informace neměla být veřejná, kvůli Deníku N se však tato fáze „dostala do světel reflektorů“, což prý „není šťastné“.
Lata nesouhlasil s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, že by měla být mezi řadovým a vedoucím státním zástupcem „shoda předem“. „Ta shoda měla být nalezena v rámci toho aprobačního procesu, ovšem ještě před ukončením toho aprobačního procesu unikla do médií zpráva, jak údajně chce kolega Šaroch rozhodnout. Představa, že já si každý týden povídám se svým šéfem o tom, co se v té kauze děje, a jak chci rozhodnout, a můj šéf mi povídá, jestli s tím souhlasí, nebo nesouhlasí, to je možná situace, která na státním zastupitelství na některých úřadech mohla panovat, mohla panovat dříve, ale nedomnívám se, že by to mělo být běžné,“ říká. Ministryni Benešové taktéž vzkázal, že by neměla hodnotit, zdali jsou v Unii státních zástupců oprávněni se k věci vyjadřovat, či nikoliv.
Mgr. Marie Benešová
A pak došlo na výrok premiéra Andreje Babiše, že pokud bude jeho trestní stíhání zastaveno, tak to bude „důkaz, že žijeme v právním státě“. Podle Laty má toto vyjádření prý stejnou úroveň jakožto obrácené tvrzení spolku Milion chvilek pro demokracii. „To, že žijeme v právním státě, nejlépe prokážeme tak, že státní zástupce rozhodne meritorně, toto své vyjádření přesvědčivě odůvodní a případně proběhnou, pokud by rozhodl o zastavení, nějaké přezkumné procesy, které zákon předpokládá,“ dodává. Premiérovo tvrzení prý naopak „důvěru v právní stát podrývá“.
Státní zástupci a soudci podle Laty musejí tlaku i v těchto složitých kauzách být schopni čelit, jinak prý můžeme řešit akorát „krádeže v supermarketu“. Zmínil též, že pokud by se někdo snažil podobnou kauzu „ohnout“ za pomoci tlaku, tak by dost riskoval.
Záznam celého pořadu můžete zhlédnout ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
