Bezbřehý lidskoprávní aktivismus a islám. Dvě cizorodé a pro Evropu nesmírně nebezpečné ideologie, varuje spisovatel Vondruška. Může nás to prý zničit

02.10.2016 13:37 | Zprávy

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY V Evropě se dnes střetává několik ideologií. Dokud mezi sebou zápasily jen ty původní, evropské, bylo to celkem idylické, protože na to jsou evropské národy zvyklé po staletí. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška upozorňuje, že problém nastal ve chvíli, kdy se do tohoto kadlubu vmísily dvě cizorodé a nesmírně nebezpečné ideologie. Tou první je bezbřehý lidskoprávní aktivismus a tou druhou islám. Pořád je ale dost těch, co nepřiznají, že představa o multikulturalismu je samozřejmě utopie.

Bezbřehý lidskoprávní aktivismus a islám. Dvě cizorodé a pro Evropu nesmírně nebezpečné ideologie, varuje spisovatel Vondruška. Může nás to prý zničit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

Žádnou stavbu nemůžete postavit, aniž byste měli solidní základy. S civilizací je to stejné. Co člověk, to jiné názory, představy, touhy, nectnosti, skryté myšlenky a hříšné touhy. Z tak různorodého materiálu se obtížně buduje pevná stavba, jakou by měla být fungující společnost. Právě proto je třeba mít pevné pojivo, což v případě lidského konání představuje soubor hodnot, které více, či méně ctí všichni, a které tvoří neviditelné hranice pro jejich myšlení a konání.

Společný hodnotový základ můžeme nazvat slovem ideologie. Milí čtenáři, oprostěte se prosím od jeho nedávného komunistického přívlastku! Slovo ideologie je prastarého původu a je odvozeno ze starořeckého označení myšlenky či představy. Nejde tedy o nic hanebného, je to přirozená veličina lidského vývoje a duchovního světa.

Rozmanitých ideologií je mnoho, ale velice zjednodušeně je lze rozdělit na náboženské a civilní. Oběma je však společné jedno – iracionální víra v jakési abstraktní, neuchopitelné dobro, ve smysl života a řád světa.

Poznávám, abych opovrhoval těmi, kdo se mnou nesouhlasí

Aby se komunisti zbavili podezření, že jejich ideologie je ve své podstatě postavena na iracionální víře jako náboženství, vytvořili vědecký komunismus, který dával iluzi, že jde o učení vědecké, tedy nezpochybnitelně správné. Stejně tak postavila kdysi církev na roveň vědy vnímání evangelií. Už filosof Pierre Abelard na počátku 12. století pronesl slavný výrok: „Poznávám, abych věřil.“ Totéž dělají současné evropské vládnoucí elity, které iniciovaly vznik vědeckého oboru o lidských právech, genderu a evropanství. Pojetí je však ještě dogmatičtější, než středověký výklad evangelií, protože jeho smysl by se dal označit výrokem: „Poznávám, abych nepochyboval a opovrhoval těmi, kdo se mnou nesouhlasí.“

Nemíním se pouštět do složité polemiky o hranici vědeckých důkazů a víry při výkladu pojmů tak obtížně uchopitelných, jako je demokracie, sociální solidarita, lidská práva či evropské hodnoty. Podle mne je to náboženství, jako každé jiné, jen s tím rozdílem, že nenabízí spasení po smrti, ale už tady, na zemi.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu

22:25 „Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu

Předvolební debata mezi zastánci a kritiky vlády se přiostřuje – každý tábor čte volební průzkumy po…