Předseda Švédských demokratů Jimmie Åkesson koncem loňského roku prohlásil, že by Švédsko mělo zavřít některé mešity, kde se objevují protišvédské nápisy. „Musíme také začít zabavovat a bourat mešity, kde se šíří antidemokratická, antisemitská, homofobní a protišvédská propaganda nebo obecné dezinformace,“ řekl Åkesson, jehož strana SD podporuje koaliční vládu premiéra Ulfa Kristerssona.
Ten Åkessonovy výroky odsoudil. „Myslím, že je to neuctivý způsob vyjadřování, polarizující způsob vyjadřování. Vytváří to špatný obraz toho, co Švédsko představuje na mezinárodní úrovni,“ reagoval podle informací serveru Euronews.com.
Kristersson pak na síti X zopakoval, že ve Švédsku nadále bude platit ústavní právo na svobodu vyznání. „Ve Švédsku neničíme náboženská místa. Jako společnost musíme bojovat proti násilnému extremismu, ať už jsou jeho motivy jakékoli, ale musíme tak činit v rámci demokratického a liberálního státu,“ napsal a vyzval Åkessona, aby přehodnotil své výroky.
Bývalá sociálnědemokratická premiérka Magdalena Anderssonová vyzvala Kristerssona, aby oficiálně odsoudil výroky předsedy SD a odvolal všechny členy SD pracující v ministerských kabinetech.
„Poškozuje to image Švédska, nepomáhá to naší kandidatuře do NATO a zvyšuje to polarizaci v naší zemi. Nestaví to Švédsko a bezpečnost švédského lidu na první místo,“ uvedla s odkazem na to, že Švédsko čeká na souhlas Turecka a Maďarska pro vstup do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už dříve vyzval severskou zemi, aby přijala opatření ke kontrole islamofobních činů, zejména demonstrací za pálení výtisků Koránu.
Åkesson později reagoval, že už je „hluboce unaven“ z odkazů na proces NATO a vyzývá Švédsko, aby přestalo hrát Erdoganovu hru. Svou rétoriku však zmírnil a uvedl, že možná není nutné bourat stávající budovy, ale že by stačilo zavřít mešity, kde se daří extremismu, a vyhostit imámy, kteří hlásají nenávist, jak se to stalo ve Francii.
Švédsko má v poslední době problémy s islamofobními projevy, jako je pálení Koránu, což zase vyvolává protišvédské protesty, a to i v mnoha zemích Blízkého východu. V červenci například demonstranti dvakrát vtrhli na švédské velvyslanectví v Bagdádu.
Zatímco Evropa a Švédsko řeší problém s přílivem nelegálních migrantů, z nichž velká část je muslimská, švédská eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová uvedla, že Evropská unie by měla přijímat o milion legálních přistěhovalců ročně víc, aby vyrovnala stárnutí své populace a měla dostatek pracovních sil.
Johanssonová uvedla, že současný počet 3,5 milionu legálních migrantů, kteří ročně přicházejí do Evropské unie, nedostačuje, protože evropská populace stárne, což se projevuje na pracovním trhu. „Legální migrace funguje velmi dobře, ale není to dost,“ prohlásila eurokomisařka podle informací serveru iDnes.cz s tím, že ideálně by mělo do Evropy zamířit o milion legálních migrantů ročně více.
Co se týká nelegálních migrantů, měla by naopak EU zefektivnit navracení do zemí původu a lépe spolupracovat se zeměmi třetího světa, odkud přichází do Evropy nejvíce migrantů. „Musíme předejít tomu, aby přicházeli lidé, kteří prostřednictvím převaděčů často riskují své životy,“ řekla eurokomisařka s tím, že do Evropy loni nelegálně přišlo na 300 tisíc lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
