Deník N přinesl rozhovor s Timothym Gartonem Ashem, britským historikem a publicistou, profesorem evropských studií na Oxfordské univerzitě, jenž se ve své práci věnuje především střední a východní Evropě. Ash neskrývá rozpaky nad tím, jak v poslední době dopadají volby v různých evropských zemích ani znepokojení z Donalda Trumpa. Věří však tomu, že Evropa může zastavit Putinovu válku.
„Kdyby Spojené státy a Německo poskytly Ukrajině na podzim 2022 plnohodnotnou podporu a neodkládaly pomoc kvůli strachu z toho, že Rusko použije jaderné zbraně, je dost dobře možné, že by válka téhož roku skončila,“ domnívá se britský historik a dodává, že jakmile válka trvá déle než devět měsíců, obvykle je pak záležitostí mnoha dalších let. Tento scénář ale nebyl nevyhnutelný.
Trump pomáhá nepřátelům a nenávidí EU
Na otázku, jak se mělo postupovat na počátku invaze, odpovídá, že Bidenova administrativa měla potřebné zdroje – tanky, obrněná vozidla, letadla, střely dlouhého doletu. To všechno ale dávala Ukrajině jen po částech a pomalu, což Rusku poskytlo čas. Největší díl zodpovědnosti tak podle něj leží na Spojených státech.
„Jsme na počátku nové epochy evropských dějin. Začala 24. února 2022 a od té doby došlo ke čtyřem šokům. Budu jim říkat Putinův, Orbánův, Si Ťin-pchingův a Trumpův šok,“ uvedl Ash. Co znamená Putinův šok, je podle něj zřejmé. „Ten Orbánův nám ukázal, že i v Evropě má Putin přátele, antiliberální autoritáře. Si Ťin-pchingův přichází v momentě, kdy začalo být zřejmé, že Čína, Indie, JAR, Brazílie, ale i Turecko nejsou na naší straně, a že budou s Putinem poměrně radostně nadále obchodovat. Trumpův šok je v této řadě zatím poslední a svým způsobem největší. Teď si začínáme uvědomovat, jak moc jsme závislí na spojenectví s USA z hlediska naší bezpečnosti a stability celého kontinentu,“ zdůvodnil historik a posteskl si, že spojenec najednou změnil strany. „Je nepřítelem liberálního mezinárodního řádu a naopak se přátelí s Vladimirem Putinem. Není přítel Volodymyra Zelenského, zato se kamarádí s Viktorem Orbánem. Nejenže stahuje svou podporu z Evropy, ale aktivně pomáhá nepřátelům sjednocené a liberální Evropy. Nenávidí Evropskou unii,“ soudí Ash.
Fotogalerie: - Školská novela
Evropští lídři se podle něj nejen probudili, ale dokonce vstali z postele a začali reagovat. V nejvyšších patrech evropské politiky najednou je politická vůle. Problémem však zůstává třicet národních parlamentů, třicet odlišných demokracií. „Když se podíváme na dění v Evropě, tak se obávám, že se u vás na podzim vrátí k moci Andrej Babiš,“ sdělil britský profesor k situaci v ČR.
Vyjádřil se také k hrozbě jaderných zbraní, kvůli které se zřejmě Američané báli dodávat Ukrajině zbraně ve větším množství a rychleji. Rusové se podle něj rozhodli tyto zbraně nepoužít ze dvou důvodů – jednak by nebyly příliš efektivní, jednak jim Čína řekla, aby to nedělali. Tedy ne díky tomu, že Němci nedodali Ukrajině střely dlouhého doletu nebo proto, že Američané zdrželi dodání raketometu HIMARS. Myslet si, že by takové kroky Západu vyvolaly jadernou reakci, je podle něj chybné. Zmínil také, že Rusové okupují území o velikosti Portugalska a většiny Slovinska dohromady, které se snaží rusifikovat. Žije tam zhruba šest milionů lidí, z nichž dva až tři miliony utekly.
„Je to pro ně katastrofa – často mluvíme o území, už méně však o nich,“ zdůraznil historik. Vítězstvím by podle něj byl zisk všech území, Rusové platící reparace a Vladimir Putin v Haagu, tak jako Slobodan Milošević. „Nebudu ale mluvit o porážce, když bude Ukrajina na konci této dekády pevně kontrolovat 80 procent svého území, ekonomicky se rekonstruovat a přibližovat se členství v Evropské unii,“ zdůraznil Ash.
Psali jsme:
Rusko podle něj válku neskončí, dokud si bude myslet, že vyhrává. „Stalin se také nechtěl v roce 1945 zastavit na hranicích, kterým nyní říkáme železná opona. Odhodlaně usiloval o to, aby komunistické vlády byly i v Itálii a v Západním Německu,“ připomněl britský profesor.
Putin podle něj přestane válčit, až už nebude vůbec postupovat, bude nucen vydávat na válku obrovské peníze a Západ na něj uvalí mnohem těžší sankce. „Pak by mohl přijít klid zbraní a konflikt zamrznout,“ domnívá se Ash. Je teď podle něj jen na nás, jestli podmínky pro konec války na bojišti vytvoříme.
Dále řekl, že je obdivovatelem prezidenta Petra Pavla a muniční iniciativy. „Kdyby měla celá Evropa takovéto odhodlání, ale také kdyby byla takto pragmatická, mohli bychom být poměrně optimističtí,“ zdůraznil historik a publicista. Nedávná jednání Macrona, Merze, Starmera a Tuska byla podle něj dobrým signálem.
Zakazovat kandidáty nebo strany není dobré
Dále uvedl, že katalyzátorem nálad v Evropě je migrace, která je tématem všude. Pro Evropskou unii teď bude důležité druhé kolo polských voleb. Ukáže se, zda znovu dojde k mobilizaci mladých voličů, a specificky voliček, jakou jsme mohli vidět při polských parlamentních volbách 15. října 2023. „Tyto volby budou velkým testem,“ soudí Ash.
Zvěsti o konci liberální demokracie jsou podle něj značně přehnané. „Teď dochází k antiliberální revoluci, velké protivlně, kterou pohání síla rostoucí nespokojenosti. Ale to ani na okamžik neznamená konec liberální demokracie, protože stále máme mnohem více, byť nedokonalých, liberálních demokracií než před padesáti lety,“ domnívá se britský historik.
Zdůraznil, že není dobrou cestou zakazovat kandidáty nebo strany. „Myslím si, že to je něco, co nám ukázala rumunská zkušenost – zakážete Georgescua, a získáte silného Georgescua i Simiona. A s nimi polovinu společnosti, která se už předtím cítila ekonomicky a kulturně zanedbaná liberálními, metropolitními, kosmopolitními elitami, které sedí v Praze nebo v Oxfordu. Tato část společnosti se pak ptá: ‚Cože? Už nemáme ani dovoleno volit ty, které volit chceme?‘ Například diskutovaný zákaz AfD by tak dle mého názoru byl velkou chybou,“ uvedl Ash.
Fotogalerie: - Spory o Svobodu
Zápolit se má v politickém prostředí. Středopravicové strany dělají chybu, když přebírají rétoriku krajní pravice. Ashovi se líbí dánská premiérka Mette Frederiksen, která kontroluje nelegální migraci, aniž by přebírala hysterickou, xenofobní rétoriku krajní pravice. „Myslím si, že musíme migraci řídit a kontrolovat ji. Buďme si toho vědomi, ale nepřebírejme rétoriku. Místo toho připomínejme lidem, že naše stárnoucí populace bude na migraci závislá a že nám v budoucnu může být migrace opravdu hodně užitečná,“ domnívá se historik.
Zavzpomínal také na prvního prezidenta samostatné ČR. „Můj drahý přítel Václav Havel byl jedním z těch, kdo vynalezl pojem ‚euroatlantický‘. Výraz, který dává na roveň partnerství evropského a atlantického světa. Teď potřebujeme novou verzi tohoto pojmu, nějaký nový Západ, chcete-li,“ řekl historik Ash.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že rychlý zásah Bidenovy administrativy na Ukrajině mohl válku ukončit?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
saruman
